Hubneme: šest kilo je pryč

Tagy:  dieta, strava, vážení, jídlo, pokrmy, sladké, slané

Sponzorované odkazy:

Hubneme: šest kilo je pryč

Co děláte, když potřebujete shodit pár kilo? Představíme vám tři různé metody a jejich výsledky – zatím je výsledkem jejich společného snažení úbytek šesti kilogramů.

Zkoušeli jste to už stokrát, ale váha stále neklesla k hodnotám, které se vám líbí? Vyzkoušejte metody těchto čtyř lidí, kteří se rozhodli zhubnout a pravidelně nás informují o výsledcích svého snažení. Schválně jsme vybrali takové hubnoucí, kteří reprezentují „normální“ způsoby, které ke snižování váhy lidi volí. Uvidíme, jak to půjde bez poradců, hubnoucích pilulek a podobných pomocníků…

Autor: SOS-a vosAutor: SOS-a vos

Karolína (42): Už jsem zhubla deset kilo, ještě pět chci

Karolína je účetní, má dvě děti, manžela a psa. Bydlí v malém domku kousek od Prahy. „A napište tam, že donedávna k mojí charakteristice patřilo i to, že jsem baculatá. Velmi něžně řečeno. Měřím 173 centimetrů a ještě v červnu jsem vážila 86 kilo. Miluju sladké, nevydržím hladovět a pohyb není nic, co bych vyhledávala. Proto jsem si našla vlastní metodu. Snídám – klidně i kus koláče, svačím, obědvám – a to v naší kantýně, v restauraci… Od dvou hodin ale už nejím nic jiného, než zeleninu. Za den vypiju asi dva litry tekutin – samozřejmě hlavně vodu, ale svého oblíbeného kafe se vzdát neumím. Od konce července jsem takhle zhubla deset kilogramů. Každý den jdu s naším psem na dlouhou procházku po okolí, sundala jsem z rotopedu prádlo a začala jezdit – celé televizní noviny šlapu do pedálů. Oblíbené sladké si dopřávám velmi výjimečně a když, tak během dopoledne. I když jsem si na svůj nový styl už pomřeně zvykla, stejně mám občas velký hlad a taky chuť. Jsem ale odhodlaná vydržet to a zhubnout ještě alespoň pět chci. A těch pět, to je právě můj závazek, kterým se přidávám k vaší výzvě. Protože kila nemizí tak rychle, jak bych chtěla, přihlásila jsem se teď ještě na aqua aerobik dvakrát za týden. Tak uvidíme…“

Po 14 dnech: „Aerobik ve vodě selhal – tedy spíš já. Nedokázala jsem to skloubit s prací a dojížděním. Zjistila jsem tedy, že pro mne je vhodnější cvičit doma, na to najdu čas vždy – takže asi půl až třičtvrtě hodiny na rotopedu, sto sklapovaček a procházka se psem. Co se jídla týče, zůstávám u svého již zažitého způsbou – jídlo jen dopoledne, odpoledne zelenina a k tomu pohyb. Navíc jsem si začala dávat pozor na příjem tekutin – nikdy jsem moc nepila, takže se pokouším pracovat i na tom. Našla jsem novou metodu, jak zahnat hlad a chuť na sladké – vezmu si vlašské ořechy. Ne kilo, ale třeba tři – čtyři. Za dobu, kdy jsem se přihlásila jsem zhubla jen kilo. Nejde to tak rychle, jak bych ráda, ale zas doufám, že to už nikdy nenaberu zpátky. V této chvíli vážím 75 kg. Za zbývající měsíc bych ráda zhubla alepoň dvě kila – pět to asi nebude, to už vidím.“

Jirka (28): Začnu posilovat a přestanu večeřet

„Pracuji jako obsluha na benzínce, takže na směny. Od chvíle, kdy jsem nastopil do práce, přibral jsem asi dvacet kilo. I když jsem velkou část směny na nohou, asi se na mě podepsala nepravidelná strava, ponocování, mnoho káviček z automatu – samozřejmě slazených, bagetky na dosah ruky a to, že jsem přestal se sportem – hrál jsem basket. Kvůli směnám jsem nestíhal pravidelné tréninky a tak jsem z toho vypadl. Asi před měsícem jsem se zašel podívat na trénink a po deseti mimutách jsem totálně odpadl. Slíbil jsem si, že začnu zase cvičit a zhubnu. Nejsem žádný dietář. Mám rád maso, neumím hladovět. Proto jsem vsadil na pohyb. V nedaleké posilovně mají otevřeno od sedmi od rána do jedenácti do večera, takže se tam můžu stavit před prací ale někdy i po ní. Zaplatil jsem si prvních pět hodin s trenérem, protože si nechci nic natáhnout nebo pohmoždit. Vážím teď 108 kilo a měřím 187 cm. Podle trenéra bych mohl zhubnout ze začátku víc – takže těch pět kilo můžu slíbit asi s přehledem. Začal jsem shodou okolností dva dny před tím, než jste akci vyhlásili – a do dnešního dne už mám dvě kila dole. Ještě musím zmínit jídelníček – pět porcí denně – maso bez přílohy, rybu, kuře, pokud přijde hlad, tak si dám okurku nebo mrkev, k snídani tmavé pečivo.“

Po 14 dnech: „Myslím, že to docela zvládám. Dávám si pozor na to, abych pravidelně jedl – dokonce si i do práce nosím svoje jídlo, aby mě nelákalo to, co máme v chlaďáku. Zatím jsem shodil další dvě kila, chci to mít hezky bez nervů, v klidu. Do posilovny se dostanu tak dvakrát týdně a ještě jsem začal běhat cestou z práce. Prostě nejedu MHD, ale obuju boty, převlíknu se a vyrazím. Když to vezmu mimo největší silnice a tím pádem i výfukové plyny, tak mi cesta trvá asi čtyřicet minut – ale to jde jen v případě, že nekončím v noci, to si beru auto, protože bych se v té tmě někde přerazil. Hlavní je tedy u mne pohyb, ale také vynechání sladkostí, příloh, bílého pečiva a pravidelnost v jídle. Maso připravuji na páře, v troubě nebo na suché pánvi. Zeleninu výhradně v páře – syrovou skoro nejím, je mi po ní těžko. Hlad jsem zatím neměl, ale chuť, to mám pořád na něco – vůli ale mám silnou, tak zvládám. Vážím teď 106 kilo.“

Jitka (34): Vsadila jsem na detox

„Moje maminka zhubla loni před operací asi dvacet kilo díky jídelníčku, který má zbavit tělo škodlivin a nastartovat metabolismus na lepší spalování. Protože jsem zjistila, že se nevejdu do velmi drahé lyžařské výbavy, rozhodla jsem se nasadit si tuhle dietu také. Na hory jedeme před Silvestrem, takže těch "vašich“ pět kilo do Vánoc je potřebné minimum. Moje budoucí strava, to je výhradně samá zelenina, občas tvaroh, sýr, vajíčko. Hlavní surovinou je červená řepa. Musím přiznat, že mi to tedy velmi nechutná, ale odhodlání mám, tak to snad dodržím. Měřím 174 centimetrů a vážím 81 kilogramů. Protože pracuji v úřadě, moc toho přes den nenachodím – a protože dojíždím z naší vsi do města za prací, velkou část dne prožiju ve vlaku. Na pohyb mi tedy moc času nezbývá – tozhodně ne denně. Snad o víkendu něco stihnu, ale spoléhat se na to nedá. Spíš to tedy budu „tlačit“ přes jídlo. Ale ty hory, to je dobrá motivace."

Po 14 dnech: „Ani přede mnou neříkejte slovo řepa. Tak tuhle položku jsem musela postupně z diety vyčlenit, protože mi prostě hrozně nechutná. Jo, dovedla bych jí sníst hromadu, když je třeba naložená ve sladko-kyselém nálevu, ale "jen tak“ jsem to prostě nezvládla. Jídelníček jsem postavila na zelenině. Jedno denně k němu přidám plátek vařeného masa, netučný sýr nebo vajíčko. Jím nejméně pětkrát denně po malých dávkách. Když mám hlad večer, tak si dám svůj záchranný zákusek – což je ledový salát. Sama se moc divím, že jsem zhubla jen tři kila, mělo by to být alespoň pět. Možná, že bez toho pohybu to jde daleko pomaleji, ale fakt nestíhám – teď se začnu hýbat tak maximálně při mytí oken a přenášení plechů do trouby. No uvidíme, rozhodně to nevzdám. Sama jsem zvědavá, jak mi půjde neochutnávat cukroví! Dnes vážím 78 kilogramů."

Článek byl publikován se souhlasem webu ordinace.cz

Článek Hubneme: šest kilo je pryč byl publikován 6. listopadu 2012 v 13.00 v rubrice Zdravá výživa. Autorem článku je Veronika Sýkorová. Pro diskusi slouží komentáře (0).

Prosím čekejte ...
Prosím čekejte ...
Prosím čekejte ...