Hypochondrie

Každého z nás někdy trápí problémy se zdravím, respektive nějaké to onemocnění. Někdo se doposud setkal jen s klasickými chřipkami či virovými nemocemi jako je angina nebo streptokok, jiní mají za sebou problémy závažnějšího charakteru a pak jsou tu tací, co jsou ve své podstatě zdraví jako rybičky, ovšem své okolí a především pak sami sebe neustále přesvědčují o opaku. Každý příznak je jim blízký a každé zakašlání smrtelné. Možná jste z jednoduchého popisu poznali, že se jedná o hypochondrii…

Možná jste sami někdy použili výraz hypochondrie nebo svého blízkého, který momentálně řešil své zdraví označili za hypochondra. Lidé tento termín často zlehčují, ale člověk, který jim opravdu trpí, se potýká s psychickou poruchou, která může do značné míry vážně omezovat život.

Definice hypochondra

Hypochondr je jedinec, který je neustále přesvědčen o svém vážném zdravotním stavu a o nemocech, které však nemá nijak lékařsky podložené ani zdůvodněné. Obvykle se zabývá více obtížemi najednou. Jednu chvíli je skálopevně přesvědčen o své rakovině, za měsíc si je prakticky jist zánětem žaludku a takto se ,,odhalování" nemocí opakuje stále dokola. Hypochondr proto často vyhledává lékařkou pomoc, kde se nechává kompletně vyšetřit i několikrát do roka. Ovšem i přes negativní výsledky testů a přesvědčování ze stran doktorů, že je v naprostém pořádku, je člověk s hypochondrií stále přesvědčen, že něco není v pořádku. V tomto tvrzení má rozhodně pravdu, nemoc se ale netýká jeho fyzického stavu, nýbrž duševního…

Hypochondrie je psychická porucha, autor: Fox valley Institute

Průběh poruchy

Hypochondrie jakožto taková se u člověka projevuje mezi 20 a 30 rokem života, ovšem její drobné příznaky mohou být zaznamenány již v dětství, kdy se dítě abnormálně často pozoruje a řeší své zdraví. Zřídka kdy se nemoc objeví okolo roku padesátého. Tento nepříznivý duševní stav je kolísavého charakteru a zhoršuje se ve stresu a v zátěžových situacích.

Léčba nemoci

Vzhledem k faktu, že je hypochondrie řazena do odvětví duševních poruch, je rovněž nutné k ni takto přistupovat. Léčba pomocí psychiatra nebo psychologa bývá často obtížná, neboť pacient mnohdy odmítá vědomí duševní poruchy a nespolupracuje. Podávání antidepresiv a jiných léků obvykle není nutné, co je ale třeba podstoupit, jsou pravidelná terapeutická sezení, kde se lékař pokouší odhalit příčinu strachu z nemocí.