Odpouštějte…

Odpouštění je problematika, kterou se občas zabývá každý z nás. Nikdo se asi v životě nevyhne tomu, že ho někdo zklame. Každý občas stojíme před dilematem, zda odpustit či nikoliv. Nyní se na celou situaci podíváme z psychologického hlediska, které nám radí odpouštět v rámci zachování psychického zdraví.

Co je a co není odpuštění

Jsme-li ochotní odpustit, musíme to udělat úplně. Znamená to, že se musíme zcela odpoutat od našeho hněvu a hlavně od nároku na odplatu. Zároveň si musíme uvědomit, že naše emocionální poranění, které nám druhý člověk způsobil, nemůžeme připomínat, kdykoliv se nám to hodí. Účty je nutné považovat za srovnané.

Řeknete-li někomu, že mu odpouštíte, nemělo by jít jen o prázdné gesto, který může být prostředkem naší manipulace.

Odpuštění nemusí znamenat zapomenutí a odpoutání se od vzpomínek na ublížení. To by nám příliš nepomohlo se s daným jevem psychicky vyrovnat. Odpustit musíme tak, abychom mohli vzpomínat, ale bez pocitů bolesti a hněvu. Není ovšem nutné jedince, který nám ublížil, ospravedlňovat – často to ani nejde.

Co nám brání odpuštění?

Všichni víme, že odpouštět není tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Co nám brání odpustit někomu, kdo nám ublížil? Pojďme si shrnout příčiny.

Když nám někdo ublíží, cítíme právo setrvat v hněvu, ale také nejsme připraveni vzdát se moci, kterou cítíme vůči osobě, která nám ublížila. Také se bojíme, že pokud odpustíme, můžeme být znovu zranitelní.

Proč je odpuštění důležité

Odpuštění je důležité pro zachování psychického zdraví a psychické pohody. Máme-li v sobě příliš hněvu a zloby, blokuje to naší možnost komunikovat s lidmi. Neodpoutáme-li se od záporných emocí, máme tendenci podezírat lidi kolem sebe. Nikomu nedůvěřujeme. Mohli bychom se stát zahořklými, odtažitými a nedosáhli bychom nikdy duševního klidu.

Myslíte si, že byste se cítiti naivně, kdybyste měli odpustit a osobě, která vám ublížila dál bezmezně důvěřovat? To po vás odpuštění nežádá. Buďte opatrnější, ale pamatujte na to, že s žádným člověk nemůžete být v blízkém kontaktu po celý život, aniž by vás někdy nezranil. Jde o to, která zranění dokážete odpustit a která ne.