Chlad, který léčí i osvěží - kryoterapie

Představte si, že na několik minut vstoupíte do prostoru s extrémně nízkou teplotou – a přesto z něj vycházíte svěží, s uvolněnými svaly, menší bolestí a lepší náladou. Kryoterapie, tedy terapie chladem, se postupně dostává do širšího povědomí. Zdaleka ji nevyužívají jen vrcholoví sportovci – stále častěji si ji dopřávají i lidé, kteří hledají účinný způsob regenerace, úlevy od bolesti nebo posílení imunity.

V lékařství má kryoterapie své pevné místo už desítky let, a to jak ve formě cílené léčby (například při odstraňování kožních výrůstků), tak jako podpůrná metoda při rehabilitaci nebo regeneraci. Právě druhá oblast dnes zažívá výrazný rozmach – především v podobě lokálního nebo celotělového ochlazování, které pomáhá při potížích s pohybovým aparátem, ale i jako prevence či psychický restart.

Zda zvolit lokální nebo celotělovou kryoterapii záleží především na vašich potřebách. Lokální aplikace se zaměřuje na konkrétní místo – typicky koleno, rameno, záda nebo zápěstí. Může probíhat pomocí ledových obkladů, chladicích gelů, proudů studeného vzduchu nebo ponořením do ledové lázně. Reakcí je stažení cév, zmírnění bolesti a otoku, a po následném prokrvení dochází k rychlejšímu hojení.

Celotělová kryoterapie se odehrává v takzvané kryokomoře, tedy speciálně upravené kabině, kde se tělo na krátkou dobu – obvykle jednu až čtyři minuty – vystavuje extrémnímu chladu, běžně v rozmezí −100 až −180 °C. Tato krátká, ale intenzivní procedura vyvolává silnou fyziologickou odezvu – od vyplavení endorfinů až po stimulaci obranyschopnosti a podporu regenerace. Kryoterapii často využívají sportovci, ale stejně tak i lidé s chronickými bolestmi zad, revmatickými obtížemi nebo dlouhodobou únavou.

Pokud vás trápí bolesti kloubů, svalové napětí, otoky, záněty šlach, nebo třeba jen únava po dlouhém dni v kanceláři, může kryoterapie nabídnout výraznou úlevu. Pomáhá při akutních i chronických bolestech zad, šíje a kloubů, ulevuje při svalové ztuhlosti i přetížení, podporuje hojení po úrazech nebo operacích a uplatňuje se i v léčbě revmatických a autoimunitních onemocnění. Mnoho lidí si ji dopřává i čistě pro účely regenerace a celkového restartu po fyzické nebo psychické zátěži.

Při kontaktu s extrémním chladem dochází v těle k přirozené obranné reakci – cévy se stáhnou, sníží se vedení bolesti nervy a zpomalí se zánětlivé procesy. Po ukončení chlazení se cévy opět rozšíří, do postižených tkání se dostává více kyslíku a živin a zároveň se z těla rychleji odvádějí odpadní látky i zánětlivé mediátory. Celotělová kryoterapie navíc spouští i hormonální odezvu – zvyšuje se hladina endorfinů, adrenalinu a někdy i dopaminu, což pozitivně ovlivňuje nejen regeneraci, ale i náladu a celkovou vitalitu.

Před samotnou procedurou je dobré dopřát tělu krátké zahřátí – třeba svižnou chůzí nebo lehkým pohybem, aby bylo připraveno zvládnout teplotní kontrast. Je důležité, aby pokožka byla před vstupem do kryokomory zcela suchá – vlhkost na těle by mohla způsobit podráždění nebo dokonce omrzliny. Nezapomeňte ani na ochranné pomůcky, jako jsou čelenka, rukavice, vysoké ponožky nebo obuv, které chrání nejcitlivější oblasti těla. První proceduru je vždy nejlepší absolvovat pod dohledem odborníka – fyzioterapeuta nebo lékaře, který zhodnotí váš zdravotní stav a doporučí vhodný režim.

Aby účinky kryoterapie mohly plně rozvinout svůj potenciál, je důležité dopřát tělu čas a prostor pro následnou regeneraci. Po proceduře se vyhněte intenzivní fyzické aktivitě, dejte přednost jemnému pohybu, například lehkému protažení nebo krátké chůzi, která podpoří prokrvení a metabolismus. Tělo může být krátce po terapii citlivější na chlad, proto je vhodné se pohodlně a teple obléct. Dopřejte také péči pokožce, kterou může chlad mírně vysušit – ideální je použít hydratační krém. Vnímejte i signály těla – pokud by se objevila nezvyklá bolest, ztráta citlivosti nebo změna barvy kůže, je namístě konzultace s odborníkem.

Přestože je kryoterapie bezpečná a dobře tolerovaná, existují situace, kdy není vhodná. Patří sem například poruchy prokrvení, některá srdečně-cévní onemocnění, neléčený vysoký krevní tlak, alergické reakce na chlad nebo těhotenství. Opatrnost je namístě i při diabetické neuropatii, přecitlivělosti kůže či po čerstvých úrazech. Pokud si nejste jistí, zda je pro vás kryoterapie vhodná, je vždy nejlepší se předem poradit s lékařem nebo fyzioterapeutem.

Ve světě sportu je kryoterapie již běžnou součástí péče o tělo. Pomáhá sportovcům s rychlejším zotavením, lepším spánkem, menší bolestivostí po výkonu a celkově pozitivně ovlivňuje nejen fyzickou, ale i psychickou kondici. Její přínosy však ocení i lidé mimo sportovní prostředí – například při bolestech zad způsobených dlouhým sezením, chronické únavě nebo jen tehdy, když cítíte, že si vaše tělo zaslouží restart a péči.

Kryoterapie tak může být moderní, efektivní a přitom velmi přirozenou součástí vaší rutiny, pokud hledáte cestu k úlevě, regeneraci i prevenci. Důležité je přistupovat k ní vědomě a s respektem k vlastnímu tělu – a ideálně ve spolupráci s odborníky, kteří vám pomohou nastavit ideální režim a zajistit bezpečný průběh.

FOTO: Pixabay.com, Freepik.com,