Plísně na potravinách mohou poškodit ledviny a způsobit rakovinu

Jestli si myslíte, že stačí odkrojit plesnivý kousek a zvytek potraviny můžete sníst. Je to častý a nebezpečný omyl. Pokud se plíseň projeví kdekoli, měli byste celý kus vyhodit. Z plísně můžete mít nejen průjem, ale můžete si i poškodit ledviny.

Plísně jsou vláknité mikroskopické houby, které však netvoří velké jedlé plodnice jako houby, které sbíráte v lese. Na napadených potravinách plísně vypadají jako různě zbarvené porosty. Jednotlivé druhy plísní můžete od sebe vzájemně rozlišit, až když se na ně podíváte pod mikroskopem. K nejznámějším potravinovým plísním patří rody Penicillium a Aspergillus.

Naučte se rozpoznat špatné plísně, autor: penic-cornell fungi

Některé plísňové jedy způsobují halucinace

V první řadě plísně rozkládají živiny v potravinách a zapříčiňují tak jejich kažení. Některé navíc v potravině tvoří plísňové jedy – mykotoxiny, které pronikají hluboko do potraviny. Těch je velké množství. Některé způsobují u lidí zažívací potíže, průjmy, ale mohou mít i závažnější účinky – poškozují játra, ledviny, imunitní systém a tvorbu krve, jiné mají dokonce rakovinotvorné účinky. Jsou známé i plísňové jedy způsobující halucinace.

Nejznámějším plísňovým jedem je aflatoxin B1, který je dáván do souvislosti s rakovinou jater, s poruchami obranyschopnosti a s dalšími zdravotními neduhy. Nejčastěji se nachází v burských oříšcích a dalších suchých plodech, zejména z dovozu z tropů a subtropů. Dalším je například ochratoxin (poškozuje ledviny) nebo patulin. Ten bývá nejčastěji v plesnivém ovoci, zejména jablkách (při výrobě moštů či kompotů je proto třeba používat pouze nezávadné, plísní nenapadené ovoce). Plísňové jedy poškozují nejen naše zdraví, ale i zdraví zvířat, která jsou krmena zaplísněným krmivem. Proto domácí zvířata nekrmte plesnivými potravinami, plísňové jedy zůstávají ve velkém množství v krvi a orgánech zvířat i po porážce a následně jsou i v zabijačkových produktech.

Jsou všechny plísně zdraví škodlivé?

Ne. Všechny plísně totiž nemají schopnost tvořit plísňové jedy. Ty, které bývají označovány jako „kulturní plísně“ (například Penicillium camemberti), člověk dokonce využívá k výrobě potravin. To se týká například výroby plísňových sýrů, jako jsou Niva či Hermelín, a některých trvanlivých tvrdých salámů, které zrají pod plísňovým povrchem. Další plísně se využívají ve farmaceutickém průmyslu. Ostatně penicilin není původně také ničím jiným než produktem plísní.

Článek byl publikován za souhlasu ordinace.cz