Titulek:SCHIZOFRENIE A DEPRESE OdpovědětNapsal/a: RENE Přidáno: 22.10.2010 15.15
Tak tohle jsem přesny připad ja a jemě teprv dvacet ale už to mam tak od
patnacti zvladal jsem to celkem ok ale ted už mě připada že už nezvladam a
neovladam vubec nic!!!!!!!!!!!!!
Titulek:RE: pomoc OdpovědětNapsal/a: jitka.dixi@seznam.cz Přidáno: 15.11.2010 05.05
Rene. Můj syn má schizofrenii. je to těžká nemoc. Dříve se toulal,
prochodil na sto kilometrů. Nevěděla jsem, že má tuto nemoc. Měl hlasy,
stále ho někdo pronáslsdoval..... Dnes bere pravidelně léky a já doufám,
že se mu to nevrátí v takové míře, než se začal dobrovolně léčit.Byl
7 měsíců na psychyatrii. Ted měl záchvat epilepsie, nevím zda to souvisí
s jeho nemocí. Držím palce, chce to léčbu. máma
Titulek:prosim pomoc OdpovědětNapsal/a: ivetamachova1@seznam.cz Přidáno: 21.11.2010 13.27
Dobry den mam 23 letou dceru ma schizofrenii uz rok a pul dvakrat se byla
lecit .Pokazde prestala brat prasky a ted si uz nevim rady .Ublizuje ostatnim
nadava a utika pak ani nevi kde je nechavam ji hledat a pokazde mam hruzu ze se
ji neco stalo.Lecit se nechce .Prosim pomozte mi nevim jak ji mam primutit lecit
bojim se oni .Ja jsem ji chtela dat nasilym ale dokror mi rekl ze je to zbytecny
ze podepise reverz a oni ji pustej .Prosim pomozte mi .MACHOVA
Titulek:RE: prosim pomoc OdpovědětNapsal/a: Jaka Přidáno: 23.02.2011 23.43
Mám taky schizofrenickou dceru, ale s jinými příznaky. Když nechtěla
svolit k umístění do nemocnice, doktor nalezl jen jedno řešení –
částečné zbavení svéprávnosti a tím pádem jsem za ni byla odpovědná
já a dala jsem svolení. Naštěstí neutíká, takže vydržela. Ale vaše
dcera by pak nemohla podepsat revers
Titulek:RE: prosim pomoc OdpovědětNapsal/a: valaskovarenata.@seznam.cz Přidáno: 19.04.2011 19.22
Naty,mám stejně staréhého syna jako jsi Ty. Má stejné stavy,je to
velice hodný a hezký kluk,i když on to tak necítí. Je to dva měsíce co
mu diagnistokovali schizofrenii.Bere poctivě léky a chce věřit tomu,že se
vyléčí.Nechceš se s ním zkontaktovat,třeba by vám to oběma pomohlo?
Titulek:RE: RE: prosim pomoc OdpovědětNapsal/a: Věra Přidáno: 30.04.2011 22.15
Jsem matkou dvacetiletého syna, který přestal chodit do školy, přestal
jíst, pomalu i pít, přestal se mýt a mluvit s námi mluvit a pouze stále
ležel… Měl rozšířené zornice, záškuby a tiky a také mluvil z cesty.
I přes jeho vzdor jsme jej nechali převézt na léčení, kde je druhý
týden. Bere antipsychotika.Chtějí mu udělat CT mozku. Syn šermoval,
celkem slušně se učil, kamarády ani dívku nemá. Je strašně uzavřený do
sebe. Jsem z toho zoufalá, když přijdu na návštěvu a nepromluví…Máte
někdo prosím podobnou zkušenost. Děkuji. Věra
Dobry den,..mam kamaradku,..ktera je nemocna,,tim ze lze,,,i kdyz
nemusi,..neni den aby nezalhala,,..k tomu krade na navsteve u lidi,..utika
z domu a vybira si cesty lesem,,.potka muze a za minutu s nim uz sedi v aute
a spi s nim,.niceho a nikoho se neboji,…ma vedomi ze je neposkvrnena a neveri
kdyz ji chce nekdo pomoct,.Zato veri muzum,,a pry kdyby chtel tak by i zabila
nekoho kdyby to chtel…Nikdy neprojevi radost ci smutek,..chtela se uz sama
zabit nekolikrat,..byla u psychyatra dal ji leky,,ale ona je vsechny
snedla,…neni spolecenska,,neumi se bavit,,kdyz mluvi nikdo ji nerozumi,,co
vubec chce…ublizuje,ostatnim svym bezcitnym chovanim,..a pak utika
z domova,…jeji 33let…lecit se jit nechce,..
Titulek:Jaka OdpovědětNapsal/a: Není jiné řešení než alespoň částečné zbavení svéprávnosti Přidáno: 23.02.2011 23.46
.
Titulek:je to trápení... OdpovědětNapsal/a: l.dolezalova@seznam.cz Přidáno: 14.02.2011 13.09
psychické poruchy jsou velmi bolestná onemocnění, vysilující všechny
spřízněné duše. Sama mám „problémového“ syna, který trpí nějakou
psychickou poruchou, nebo poruchou osobnosti. Některé projevy jsou shodné pro
všechny takové poruchy.Dověděla jsem se o Aspergerovým sy, který mě jako
obraz jeho osobnost velmi připomíná. Dnes má 20let, ale je to s ním
věčný boj a věčný strach, co bude… diagnostikováno mu nebylo nic.Když
byl menší, běžné psychologické postupy zůstaly bez efektu a
s přibývajícím věkem, přibývalo i hraničních situací. Mnohdy jsem
byla bezradná, hledala možnou pomoc a i přes všechny útrapy mu ji
nabízela. Dnes už zřejmě chápe, že je v něm něco „jiného“ , ale
výhra do života to není. Díky němu jsem musela pochopit, že mohou lidé
myslet a vnímat jinak , než běžně vnímám já a jiní-normální lidé.
Lehké to není a v mnohém mě to poznamenalo. Přesto, že si uvědomuji
obtížnost lidských mozků, snažím se ovlivnit a posunout mého syna
k použitelnosti. Přeji všem víru, trpělivost a zdraví. L
Titulek:Jaka OdpovědětNapsal/a: Neumím poradit, ale nenechte se odradit od Přidáno: 24.02.2011 00.05
hledání pomoci jedině u psychiatra! Nemyslete, že to je zbytečné. Já
taky nikam nechodila, protože mi v jejím dětstvím dávali najevo, že jsem
jen neschopná matka. Jenže mi je dnes 65 let, psychicky jsem troska. Dceři
je 42 a já konečně hledám pro ni umístění v nějakém zařízení.
Nebydlíme spolu, bydlí sama ve vedlejším vchodě v 1+1 po mé mamce. Když
se tam stěhovala, bylo to ještě jakž takž. Mi se ulevilo a ona byla
spokojená. Bydlí tam 14 let, stejně jsem za ni prala a nutila ji k úklidu
i hygieně, nákupu atd. atd. Ale posledních pět let to jde rapídně
s kopce a já už jím víc prášků než ona, abych se neoctla v nemocnici.
Byla před 5 léty částečně zbavena svéprávnosti a leckdo se tváří
divně, že si ji nevezmu k sobě. I já mám tohle špatné svědomí. Jenže
kdybych to udělala, byla bych v nemocnici dřív než ona. Chodí do
chráněných dílen a já k ní chodím 3× denně dohlížet,
„dirigovat“, prostě ona si neudělá sama od sebe ani Ň. Přesto, nebo
hlavně proto mě nenávidí. Takže jsem konečně začla myslet na sebe,
jenže exmanžel to odsuzuje. A jelikož jsem už byla na sociálním, tak na
její diagnózu je jen 5 zařízení. My jsme z Ostravska a tak máme mimo
bližší na výběr z těch pěti – Pardubice, prostějov, Krnov. V ani
jednom není místo, všichni mají nadstav.
Myslete i na sebe, není to sobectví, je to varování. Utekl od nás
manžel, v podstatě jsem musela celý život hledat taková zaměstnání,
abych to mohla skloubit, v důsledku čehož mám minidůchod, ztratila jsem
veškerý humor, ruce se mi třesou jak zlodějovi. Prostě život .....
Dobrý den Bohužel moc dobře chápu, Manželce se táto nemoc rozběhla po
porodu. Po hospitalizaci v Opavě byl 1 rok klid, ale jakmile přestala brát
léky tak se vše vrátilo v plném rozsahu. Musím chodit do práce, starat se
o děti a být v neustálém strachu co zrovna vyvede. Dnes už vím, že bez
léků to dál nepůjde. Nechce však k lékaři jít!!!
Je mi líto, co prožíváte. Neumím poradit, ale vím, že brzy se všechno
špatné v dobré obrátí. Vím to z Bible Izajáš 35:1–3. Kéž vás to
alespoň trochu utěší. Do té doby přeji mnoho síl!.
Titulek:pavel OdpovědětNapsal/a: pavel kostelecky Přidáno: 03.03.2011 16.05
ahoj i ja mam nejaky druh schizofrenie nevim presne jakou ale reknu vam
jednu vec..pred lecenim jsem mel pocit ze me nikdo nedokaze vysvoboodit z toho
myho prokletyho mysleni..myslel jsem si ze me sleduji ufoni ze me sleduje jeden
clovek ktereho jsem casto potkaval nemohl jsem skoro ani mluvit v hlave se mi
mihotali stupidni myslenky nemel jsem zadne vzpominky uplne jsem se prestal
zajimat o veci ktere me zajimali presunul jsem se do vlastniho sveta z kteryho
me nedostali ani moji kamaradi co se mi snazily pomoct slovama…teprve az po
5 mesicich v lecebne se mi zacali vracet moje vzpominky a zjistil jsem ze bez
prasku bych se nikdy nevzpamatoval je az neuveritelny co prasky dovedou…nyni
by se dalo rict ze jsem se vratil zpatky do zivota..muzu normalne pracovat jsem
schopnej se sam o sebe postarat jako za mladych casu…jsem rad ze jsem se
zbavil utrob ktere jsem prozival…nedky mi ale hlavou probehne v co jsem
vlastne veril nez jsem se sel lecit a jenom se nad tim zasmeju..a rikam si ze
jsem opravdu rad ze jsem se snad v tom nejhorsim sel lecit musim hlavne
podekovat mamce kera mi to vsechno zaridila a diky ni jsem uz konecne
v poradku..
Titulek:RE: pavel OdpovědětNapsal/a: Mirek Přidáno: 25.02.2013 20.49
AHOJ PAVLE,TAK TO TI PŘEJU,ŽE JSI NA TÍM LÍP. JÁ UŽÍVÁM NA SCHÍZU
RISPERIDON,BURONIL,FLUZAK A MIRZATEN, TŘEBA TÝDEN BY TO ŠLO,ALE PAK SE TO
ZASE VRÁTÍ A MÁM TY ŠPATNÉ STAVY.SLEDOVÁNÍ,OVLÁDÁNÍ,TISÍCE
MYŠLENEK NAVÁDÍ MĚ HLASY NA RŮZNÉ VĚCI.NA POČÍTAČI KLIKÁM NA STRÁNKY
NA KTERÉ ANI NECHCI,ALE ALE MYŠLENKOVĚ MĚ NĚKDO NAVÁDÍ.NEDOKÁŽU BEJT
SÁM,KDYŽ NĚKDO CELÝ DEN NEPŘÍJDE,TAK SE DUSÍM ZE SAMOTY A PAK KDYŽ UŽ
NĚKDO PŘIJDE,TAK SI PŘEJU ABY UŽ ODEŠEL CO NEJDŘÍV PRYČ,PROTOŽE HO
PODEZŘÍVÁM,ŽE MĚ NAHRÁVÁ.MÁM TUŠENÍ,ŽE MĚ NĚKDO FOTÍ KDYŽ SE
SPRCHUJU A PAK FOTO UMÍSŤUJÍ NA EROTICKÉ STRÁNKY,TAK TO PROHLEDÁVÁM
A NIC NENACHÁZÍM.PORAĎTE.LÉKY BERU PRAVIDELNĚ.
ahoj.je mi 15.už od malička se bojim tmy..ale v poslední době sem
začala vidět mrtvoly,stíny a tak.. není to jen ve tmě ale i ve dne..kouknu
se na někoho a připadá mi jako mrtvý..nebo tam vůbec nikdo neni ale já ho
vidim..neni to tak živý ale prostě to vidím..nemyslim n nic jinýho..mam
pořád špatný nálady a pořád mi připadá že mě někdo sleduje..když na
mě někdo koukaá tak mě to strašně znervoznuje a začnu mu úplně
nadávat..sem agresivní i na lidi které mam ráda a bohužel se dost často
řežu..řezat sem se začala už dřív ale ted se říznu klidně několikrát
za den .. řekla jsem mamce že bych chtěla k odborníkovi a řekla mi že
uvidíme jak to bude pokračovat..já doufam že to je jen dospíváním nebo
tak..co mam dělat ?
Probůh, běž k odborníkovi!!! Snad tam můžeš i sama, ne? Nečekej a
řeš to co nejdřív, jinak se to může prohlubovat. Moc Ti držím palečky..
Myslím, že každá nemoc se léčí líp, když se zachytí v začátku,
čím později, tím hůř. Maminka se zřejmě děsí představy, že „jak to
bude vypadat, že má "bláznivou“ dceru" a proto to odkládá. Věř, že to
není nic špatného, že tenhle pocit je pro rodiče hodně nepříjemný.
Věř, že maminka jen netuší, kam se to může rozvinout, asi se s něčím
takovým nikdy nesetkala a doufá, že to přejde jako rýma. Já bych řekla,
že spíš ne. Jenže já to vidím ze svých zkušeností. Prostě nečekej a
jednej, zavčasu, to řezání už je něco víc, než nějaké stresy!!!
no ona si mamka spíš myslí že je to tim že v poslední době je
řezání „in“..jenže já to nedělam protže je to v modě u emařů a
tak.. máma mě každej den prohlíží..muj brácha je taky děsnej případ
ale s drogama..připadá mi že máma si prostě myslí že to přejde .. tak
uvidíme no..sama byh tam asi nešla a hlavně já nedokážu někoho vyhledat a
jít tam .. je mi přeci jenom patnáct a nemam ani peníze na nějakýho
psychiatra .. ale děkuju :)
Titulek:RE: RE: RE: proč? OdpovědětNapsal/a: K. Přidáno: 10.04.2011 05.02
Naty, zadne penize nepotrebujes!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Prave
proto ze jsi chytra holka, prave proto jiste sama vis, ze Ti MUSI BYT poskytnuta
pece i kdyz nemas zadne penize. Pokud jsi z Prahy, pomohu Ti, najdeme lekare
spolu. Napises mu E-mail, poradis se s nim pres mail a ja verim, ze Te pozve do
ordinace zcela bezplatne. Jsi ze zakona pojistena. Neni Ti ani 18let. NIC NIKDE
PLATIT NEMUSIS!!! O Tve mamince nevim nic a nechci o ni psat. Povim Ti jen
jednu vec – jsi na tomhle svete sama za sebe. Ani Tvuj bratr ani mama Ti
nemohou urcovat co udelas se svym zdravim. Rezat se sama do tela, to neni nic
v cem by jsi se chtela opicit podle nejake mody. To je holy nesmysl.
Psychiatrie je jedna z mála ordinací kde n e p l a t i š NIC ani jako
dospely. Pokud na to nemas penize. Hodne sily a stesti, K.
Titulek:RE: proč? OdpovědětNapsal/a: K. Přidáno: 10.04.2011 04.53
Ahoj, Naty, nevahej ani vterinu, citis velmi dobre ze to prave takhle nema
byt a ze s tim musis neco udelat. K lakari, k psychiatrovi muzes jit i sama,
bez mamy, na NIC NECEKEJ…nejde o dospivani, jde o nemoc kterou cim drive tim
lepe zvladnes za pomoci dobreho lekare.
tak vám všem moc děkuju :) zkusím si někoho sehnat sama :) mě máma
pořád prolíží a když mam na sobě něco novýho tak mi vynadá..já vim
že to nemam dělat ale jí to nevysvětlim..prostě mě nejde s tim
přestat..takže si někoho seženu :) a ještě jednouvám děkuju :)
Ahoj Naty. Je mi taky 15 a mám něco hodně podobného jako máš ty, až
na to řezání, tomu se snažím vyhýbat. Vždy když jsem byla jako malá
nemocná tak jsem měla strašné halucinace a bludy, ale přešlo to okolo
11. Před měsícem se mi to vrátilo, ale v mnohem horší míře. Moje máma
si myslí, že je to dospíváním a bojí se se mnou někam jít, asi proto že
by nesnesla představu, že má za dceru „blázna“. Čas od času mě
přepadne nehorázný strach a panika a prostě nedokážu reálně uvažovat.
Mám pocit jakoby mi mé druhé, horší, já zakazovalo žít v reálném
světě. Ale mezi těmito chvilkami jsou třeba i dvou nebo tří denní pauzy.
Vidím ve stromech lidi a občas někoho potkám na ulici začnu si s ním
povídat a on pak prostě zmizí, jsou to jen moje halucinace.Věř že v tom
nejsi ani náhodou jediná. Anique
zdravim vsechny.je mi 26 let a mam schyzofrenii.Tahne se to uz roky a moje
babicka a jeji matka ji meli taky a myslim ze to souvisi i s mym detstvim uz
tehdy me lidi zaslapavaly do zeme , jsem mala a hubena.driv jsem to nejak
vzdycky rozchodila protoze jsem byla mezi lidma a mela rodice ale ted to uz
nezvladam rozvedli se a vsichni jsme se odcizili i sourozenci a matka to nemaji
v zivote jednoduchy a nase vztahy v rodine jsou spatny.nevim jak dal uz nechci
zit , ziju jen ve strachu a depresich uzaviram se doma , zapominam na veci a
ztracim pamet , nechci chodit do prace ani ven mezi lidi prijdou me hrozne cizi
,moje telo je strasne bezvladny a jako by uz mrtvy , nic necejtim a myslim jenom
na sebevrazdu a mam strach ze to zanedlouho jinak nedopadne.nekdo rika ze se to
neda lecit tak ani nevim jestli to ma cenu.kazdy den brecim a ptam se proc
nedokazu bejt aspon chvili stastna.prisla jsem o praci a zahodila jsem 5 ti
letej vztah.bojim se strasne co bude.nevim jak dal nechci tu bejt takhle se neda
zit.sbohem vsem dopredu.
ahoj,prosimtě nemysli hned na sebevraždu! to je to nejhorší co bys mohla
udělat ! bojuj přece! tolik lidí dokáže překonat svou nemoc .. vždyt toho
můžeš mít tolik před sebou..najdeš si přítele,vezmete se. jednou budete
mít miminko..můžeš mít před sebou tolik krásných věcí a kvůli těm
musíš přecce bojovat jinak nezažiješ nic hezkého.snaž se to překonat a
netrap se sama doma ! nevěřím ž nemáš vůbec nikoho kdo by ti mohl
pomoct..minimálně můžeš zajít k odborníkovi .. držim palce ! snad
v sobě objevíš bojovníka a budeš mít krásný a dlouhý život.!
primyslim ale slisim myslenky podvedomi mi mluvi samo a slysim hlasy ale ne
zive ale jen v sobe jak kdybych u mel cist myslenky a mam to kazdy den slysim
to co neni pravdivé a zmeny nalad
Titulek:RE: ja nikolas OdpovědětNapsal/a: JA. Přidáno: 25.06.2011 16.51
prosim pomozte mi zdali to je schizofrenie nebo paranoya nebo
sugerace děkuji
Titulek:RE: ja nikolas OdpovědětNapsal/a: JA. Přidáno: 25.06.2011 16.51
prosim pomozte mi zdali to je schizofrenie nebo paranoya nebo
sugerace děkuji
Titulek:RE: RE: ja nikolas OdpovědětNapsal/a: prosim vas Přidáno: 07.07.2011 20.21
prosim vas pokmozte mi a muzete mi aspon rict co to je ?_? děkuji mam strach
cim dal vic ěkuji
Ahoj.V r.2001 jsem poprve se setkal s necim co se nazyva
viz.titulek–Lezeni po nohou k pasu,Hlasy-Ženské,ktere mne svadely a smály
se kde v pozdali jakobych slysel po te hudbu.Pred tim jsem,ale zkousel
vyvolavat rekneme z oblasti-Satanismu–Pred 6 lety jsem byl uzamcen
v mistnosti kde se mi stalo neco co nedokazu pochopit.V nocnich hodinach kdy
jste samy-ticho-kdy vnimate kazdy pohyb,zvuk-znenadani citite jak vam neco
-urcita enegie kolem vasich nohou kdy vas to -vede-z mista z 1 do
druheho.kdyz natahnete sve ruce pred sebe-najednou ty ruce samy vytvari
pohyb-citite jak z 1 strany do 2hé -krouzivymi nebo jen tak na stranu-vy
citite,ze urcita energie tam s vami si hraje,ale ve vas je strach,protoze
nevidite kde to je a odkud-jen citite,ze tam neco je.Tak zkousite s tim
komunikovat pomoci pohybu.Nedoporucuji si s necim takovym zacinat,byt
v spolecnosti nekoho 2hého.Vhorsim pripade vas to muze i fyzicky atakovat coz
se mi 1 stalo-nejsou to nejake kopy,udery,ale byl 1den a to do tvare.Pokud ma
nekdo podobne zkusenosti karel.fodor@seznam.cz
můj známý má také tuto nemoc,je částečně zbavený svéprávnosti,
může někomu dát plnou moc,aby za něj vyřizoval veškeré úkony, když
v podstatě není úplně svéprávný?
Léčím se se schizofrenií,depresemi a stresem, slyším hlasy,které mě
jednou chválí,jindy nadávají,a navádí mě mám pocit,že to nejsem já,ale
někdo jiný co dělá určité věci. Pak snad mám v sobě čip,který
řídí a ovládá mé chování. A není to jen pocit,ale jsem o tím
přesvědčený .
Titulek:RE: schizofrenie OdpovědětNapsal/a: Josef Přidáno: 29.10.2011 20.11
Ahoj Mirku, mám podobné stavy jako ty. Není to lehká nemoc. Dodržuji
předepsané léky a věřím, že se z toho dostanu. Držím ti
palce. Pepa
Ahoj Josefe,děkuji za povzbuzení.Léky beru pravidelně mám jich
předepsáno hodně:Risperidon,Buronil,Fluzak,Mirzaten,a když nemohu
usnout,tak ještě Zolpidem.Dále ještě léky na tlak,anginu
pectoris,cholesterol.cukrovku,na jícen a žaludek,na bolesti páteře a
kloubů.Celkem 14 léků.A ještě gel na klouby a mast na hemeroidy.A bral
jsem ještě na závratě.Tak toho mám na užívání dost.A ještě jsem byl
2× na čištění cév a mám dva stenty.Myslím si,že mi dali do těla čip a
nyní mě ovládají na dálku a zkoušejí co budu dělat.Věčer slyším
hlasy vycházet někdy z břicha a někdy z hlavy.Občas mě chválí a potom
mi zase nadává.Asi před 5 lety jsem vyskočil z okna,protože jsem
slyšel,že mě zabije.Na psychiatrii se léčím již přes 30 let.Pomůže mi
někdo,abych byl zdravější?Bude mi 50 let.
Dobré ráno.Potřebuji radu.Můj bratranec 25 má chronickou
schizofrenii.Za poslední rok udělal strašné hlouposti napadení
mámi,strašná změna osobnosti.Utekl z domova zřejmě fetuje vše
rozprodal.Chci mu pomoci a to moc ,ale nevím jak nevím na koho se obrátit
jsem s nim ve spojení jen přes net a zdá se mi ,že chce po mě jen peníze
a ,že každé jeho slovo je lež…nevíte kam se mam obrátit.Nevím zda ho
rodiče přijmou zpět …děkuji za všechny odpovědi
Zdravím Vás všechny, Je to určitě těžké žít s touto nemocí, ale
u nás doma ji má manželka. Je v pokročilém stádiu. Jednou byla
hospitalizovaná, později přestala brát léky. Dnes se bojím, aby opět
nechtěla ublížit dětem. Jednou se pokusila utopit naši18 měsíční dceru
v potoce – naštěstí jsem zaslechl jak s ní utíkala ven. Dnes je
agresivnější a slyší opět hlasy. Bojíme se usnout v její blízkosti.
Nevím zda nás chce podřezat nožem – našeptávají ji to „zbloudilé
duše“. Několikrát navštívila různé šarlatány, kteří z nás tahali
jen peníze – já vím že nemohou odehnat „zbloudilé duše- hlasy“, ale
doufal jsem, že jí to pomůže. Nepomáhá!!! Nedaří se mi ji dostat
k psychiatrovi. Bez vyšetření však psychiatr Zyprexu nepředepíše. Pokud
máte v okolí podobně postiženého, nedovolte mu předčasně ukončit
léčbu, právě proto, že jej máte rádi. Nemoc se vrací s větší
intenzitou . Bojím se o děti.
Titulek:To je nejaky trest na nas OdpovědětNapsal/a: Petr Přidáno: 30.04.2012 09.05
Nevim proc mame takove deti – vim ale jedno, ze matka byla a je nervosni a
hadava a ze na dceru i na syna byla nekdy zla,jindy jim zase vsechno povolila.
Leky maji zase jine vedlejsi ucinky – snad by takovym detem pomohlo zit
v nejake vesele a klidne rodine a to obvykle neni. Dcera i syn studovaly a pak
toho nechaly -jakou maji budoucvnost -zadnou, kdyz neznam nikoho,kdo by se te
chizofrenie uplne zbavil. Mozek se operovat neda a snad nekdy najdou lekari jine
metody -zatim to nejde a deti a cela rodina trpi s nimi – O Boze muj –
pomoz nam
Titulek:Myslela jsem, že je to jen moje dospívání... OdpovědětNapsal/a: Anique Přidáno: 07.07.2012 17.26
Je mi 15 a mám něco hodně podobného schizofrenii. Vždy když jsem byla
jako malá nemocná tak jsem měla strašné halucinace a bludy, ale přešlo to
okolo 11. Před měsícem se mi to vrátilo, ale v mnohem horší míře. Moje
máma si myslí, že je to dospíváním a bojí se se mnou někam jít, asi
proto že by nesnesla představu, že má za dceru „blázna“. Čas od času
mě přepadne nehorázný strach a panika a prostě nedokážu reálně
uvažovat. Mám pocit jakoby mi mé druhé, horší, já zakazovalo žít
v reálném světě. Ale mezi těmito chvilkami jsou třeba i dvou nebo tří
denní pauzy. Vidím ve stromech lidi a občas někoho potkám na ulici začnu
si s ním povídat a on pak prostě zmizí, jsou to jen moje halucinace.Nevím
jestli je to schizofrenie, ale nic jiného v tom nevidím. Už tohle moc dlouho
nevydržím :,( Anique
Definice schizofrenie doplněná o mé poznatky, pocity,názory
Schizofrenie (1) je závažné duševní onemocnění projevující se
hluboce zkresleným vnímáním reality, progresivním (postupujícím) rozpadem
myšlení, nezvyklým chováním a obzvláště sociálním stažením, či
netečností. Celkové příznaky zahrnují halucinace, bludné představy,
poruchy pozornosti, vůle, ochuzení citového a společenského života,
narušení pohybové koordinace ( katatonie). Prvotní příznaky se ze
statistického hlediska rozvíjejí nejčastěji v pozdní adolescenci a rané
dospělosti, přičemž diagnostikovaný výskyt v populaci je asi 1 %Obecně
se předpokládá, že schizofrenie je vývojovou poruchou, založenou na
určitých změnách v neuroanatomii a neurochemii mozkové tkáně.
Bezprostřední počátek onemocnění bývá většinou plíživý, často
doprovázený zastřeným vědomím, bouřlivými poruchami chování a
halucinacemi. Existuje mnoho druhů schizofrenie, z nichž asi nejznámější
je paranoidní schizofrenie. Schizofrenie patří díky své výraznosti mezi
jednu z prvních popsaných duševních poruch vůbec a její popisy se
nacházejí už v hebrejské bibli, odkud pochází také zlidovělý výraz
pro tuto nemoc mešuge.
Halucinace jsou vjemy, které velice sotisfikovaně, důvěryhodně, často
bez přestání ,od probuzení do usnutí, vytváří mozek jedince
postiženého chorobou.. Mohou být různé, zvukové ,muzikální,
sluchové,včetně zrakových, intrapsychických (někdo nemocnému dává nebo
naopak bere z mozku myšlenky), tělových….. Jsou to vjemy bez
existujícího podkladu – jsou vytvořeny v mozku. Jeho část , která
tvůrčím způsobem samostatně pracuje, umí používat informace uložené
v paměťových centrech , pracovat s veškerými smysly, umí načíst
z vjemových center reakce na signály , které vyvolávají to,co člověk
slyší, vidí, cítí a do těchto center signály zasílat. Tímto způsobem
vytvořené zvuky, dialogy, představy, obrazy, vůně vnímá pouze nemocný
člověk . Ten to však neví. Připadá si normální. Stále hledá a pátrá
odkud to je, kdo mu to dělá, proč. Často měsíce, roky. Jednotlivé formy
halucinací mají mnoho podob. Člověk slyší ve svém okolí, za dveřmi
bytu, kdekoli ve vnějším prostředí dialogy lidí, kteří se baví o něm,
o jeho rodině, „nevěrné“ manželce. Nebo slyší mluvení v hlavě.
Jakoby mu je tam někdo nějakou technologií zasílal.Tyto vjemy komentují
situaci, děj, který právě probíhá. Reagují na něj. Popisují to, co
člověk vidí. Jsou slyšet vlastní myšlenky, které v ten okamžik
vyplouvají na povrch. Je slyšet text, který člověk vidí a čte. Může
vidět postavy, cítit zápach. Člověk, který má halucinace si nepřipadá
nemocný. Jsou to pro něj vjemy z jeho okolí nebo někým vytvořené a
zaslané. Ovlivňují jeho život. Vyvolávají permanentní stres, strach,
pocit žárlivost, sledování, snímání myšlenek,zasílání informací do
mozku. Mozek je bez přestání zahlcován informacemi. Z člověka se
postupně stává štvanec. Je ochuzen o citovou,pocitovou, emoční stránku
života. Nemůže se radovat, zamilovat se, těšit se. Postupně ho to
rozkládá. Dochází k postupnému sociálnímu a společenskému
vyčleňování. Jsou narušovány jeho sociální návyky. Nevnímá
budoucnost. I přesto, že halucinace vytváří část mozku daného jedince,
vnímá je mozek jako informace přicházející z vnějšího prostředí.
Jeho 2. signální soustava mu tak, jak informace přichází, vytváří
představy. Představy má každý člověk. Mozek použije všechny druhy
uložených informací, k tomu přináležejících pocitů, emocí, reakcí
týkajících se daného vjemu, vytvoří představu. Těch, kdo o něm mluví.
Nevěrné ženy. Strach, když slyší dialog, kde mu chce někdo ublížit.
Komunikačních,lokalizačních technologií, které jsou použity na
komunikaci s jeho mozkem. Spiknutí tajných služeb. Výzkumných organizací.
Pocity strachu. Sledování. Stres. Trvá to měsíce, roky, permanentně.
Z představ se vytvoří schémata různých systémů, vzniknou
konspiračních teorie, o kterých je daný jedinec přesvědčen. Jsou
vytvořeny bludné představy. Člověk je začne prezentovat. Je o nich
přesvědčen. Má své argumenty. Podložené prožitky, zážitky.
Nepřijímá žádné argumenty. Vždyť to slyší.Vždyť to přece existuje.
Vždyť se to děje. Vznikají bludy. Na okolí jedince působí jeho představy
kosmických, technologických, konspiračních teorií fantasmagoristicky.
Bludy jsou přesvědčení daného jedince o něčem, co neexistuje, je
nereálné, neděje se , které nelze vyvrátit žádnými logickými,
sdělenými argumenty. Na podněty, kterými je člověk kontinuálně
zásobován vytváří 2.signální soustava paralerně s tím představy.
Technologií, komunikačních prostředků, lokalizačních přístrojů,
konspirací tajných služeb a výzkumných center. Vyvolá to zájem, nutkání
na to přijít, bojovat proti tomu, informovat instituce. Člověk není schopen
tomto případě sám přijít na to, že je nemocen. Pro jeho mozek jsou to
informace z vnějšího prostředí. Přijímá je dlouho. Bez přestání.
Věří tomu, co presentuje. Bludy trvají do doby než člověk prohlásí –
jsem nemocen . Tímto okamžikem bludy končí. Tímto okamžikem končí
dezorganizace osobnosti. Tímto okamžikem přestává člověk tzv.chorobně
interpretovat nové zážitky. Tímto okamžikem chce léčbu, která ho zbaví
těch odporných věcí . Tento okamžik musí nastat co nejdříve od doby, kdy
člověk začne o svých teoriích hovořit. V případě hospitalizace
nejlépe v prvním týdnu.
Názory , pohled člověka, který onemocněl schizofrenií na nemoc samou,
její průběh, příznaky, léčbu, lidská práva a na názory na
schizofreniky.
Definice schizofrenie doplněná o mé poznatky, pocity,názory
Schizofrenie (1) je závažné duševní onemocnění projevující se
hluboce zkresleným vnímáním reality, progresivním (postupujícím) rozpadem
myšlení, nezvyklým chováním a obzvláště sociálním stažením, či
netečností. Celkové příznaky zahrnují halucinace, bludné představy,
poruchy pozornosti, vůle, ochuzení citového a společenského života,
narušení pohybové koordinace ( katatonie). Prvotní příznaky se ze
statistického hlediska rozvíjejí nejčastěji v pozdníadolescenci a rané
dospělosti, přičemž diagnostikovaný výskyt v populaci je asi 1 %Obecně
se předpokládá, že schizofrenie je vývojovou poruchou, založenou na
určitých změnách v neuroanatomii a neurochemii mozkové tkáně.
Bezprostřední počátek onemocnění bývá většinou plíživý, často
doprovázený zastřeným vědomím, bouřlivými poruchami chování a
halucinacemi. Existuje mnoho druhů schizofrenie, z nichž asi nejznámější
je paranoidní schizofrenie. Schizofrenie patří díky své výraznosti mezi
jednu z prvních popsaných duševních poruch vůbec a její popisy se
nacházejí už v hebrejské bibli, odkud pochází také zlidovělý výraz
pro tuto nemoc mešuge.
Halucinace jsou vjemy, které velice sotisfikovaně, důvěryhodně, často
bez přestání ,od probuzení do usnutí, vytváří mozek jedince
postiženého chorobou.. Mohou být různé, zvukové ,muzikální,
sluchové,včetně zrakových, intrapsychických (někdo nemocnému dává nebo
naopak bere z mozku myšlenky), tělových….. Jsou to vjemy bez
existujícího podkladu – jsou vytvořeny v mozku. Jeho část , která
tvůrčím způsobem samostatně pracuje, umí používat informace uložené
v paměťových centrech , pracovat s veškerými smysly, umí načíst
z vjemových center reakce na signály , které vyvolávají to,co člověk
slyší, vidí, cítí a do těchto center signály zasílat. Tímto způsobem
vytvořené zvuky, dialogy, představy, obrazy, vůně vnímá pouze nemocný
člověk . Ten to však neví. Připadá si normální. Stále hledá a pátrá
odkud to je, kdo mu to dělá, proč. Často měsíce, roky. Jednotlivé formy
halucinací mají mnoho podob. Člověk slyší ve svém okolí, za dveřmi
bytu, kdekoli ve vnějším prostředí dialogy lidí, kteří se baví o něm,
o jeho rodině, „nevěrné“ manželce. Nebo slyší mluvení v hlavě.
Jakoby mu je tam někdo nějakou technologií zasílal.Tyto vjemy komentují
situaci, děj, který právě probíhá. Reagují na něj. Popisují to, co
člověk vidí. Jsou slyšet vlastní myšlenky, které v ten okamžik
vyplouvají na povrch. Je slyšet text, který člověk vidí a čte. Může
vidět postavy, cítit zápach.Člověk, který má halucinace si nepřipadá
nemocný. Jsou to pro něj vjemy z jeho okolí nebo někým vytvořené a
zaslané. Ovlivňují jeho život. Vyvolávají permanentní stres, strach,
pocit žárlivost, sledování, snímání myšlenek,zasílání informací do
mozku. Mozek je bez přestání zahlcován informacemi. Z člověka se
postupně stává štvanec. Je ochuzen o citovou,pocitovou, emoční stránku
života. Nemůže se radovat, zamilovat se, těšit se. Postupně ho to
rozkládá. Dochází k postupnému sociálnímu a společenskému
vyčleňování. Jsou narušovány jeho sociální návyky. Nevnímá
budoucnost. I přesto, že halucinace vytváří část mozku daného jedince,
vnímá je mozek jako informace přicházející z vnějšího prostředí.
Jeho 2. signální soustava mu tak, jak informace přichází, vytváří
představy. Představy má každý člověk. Mozek použije všechny druhy
uložených informací, k tomu přináležejících pocitů, emocí, reakcí
týkajících se daného vjemu, vytvoří představu. Těch, kdo o něm mluví.
Nevěrné ženy. Strach, když slyší dialog, kde mu chce někdo ublížit.
Komunikačních,lokalizačních technologií, které jsou použity na
komunikaci s jeho mozkem. Spiknutí tajných služeb. Výzkumných organizací.
Pocity strachu. Sledování. Stres. Trvá to měsíce, roky, permanentně.
Z představ se vytvoří schémata různých systémů, vzniknou
konspiračních teorie, o kterých je daný jedinec přesvědčen. Jsou
vytvořeny bludné představy. Člověk je začne prezentovat. Je o nich
přesvědčen. Má své argumenty. Podložené prožitky, zážitky.
Nepřijímá žádné argumenty. Vždyť to slyší.Vždyť to přece existuje.
Vždyť se to děje. Vznikají bludy. Na okolí jedince působí jeho představy
kosmických, technologických, konspiračních teorií fantasmagoristicky.
Bludy jsou přesvědčení daného jedince o něčem, co neexistuje, je
nereálné, neděje se , které nelze vyvrátit žádnými logickými,
sdělenými argumenty. Na podněty, kterými je člověk kontinuálně
zásobován vytváří 2.signální soustava paralerně s tím představy.
Technologií, komunikačních prostředků, lokalizačních přístrojů,
konspirací tajných služeb a výzkumných center. Vyvolá to zájem, nutkání
na to přijít, bojovat proti tomu, informovat instituce. Člověk není schopen
tomto případě sám přijít na to, že je nemocen. Pro jeho mozek jsou to
informace z vnějšího prostředí. Přijímá je dlouho. Bez přestání.
Věří tomu, co presentuje. Bludy trvají do doby než člověk prohlásí –
jsem nemocen . Tímto okamžikem bludy končí. Tímto okamžikem končí
dezorganizace osobnosti. Tímto okamžikem přestává člověk tzv.chorobně
interpretovat nové zážitky. Tímto okamžikem chce léčbu, která ho zbaví
těch odporných věcí . Tento okamžik musí nastat co nejdříve od doby, kdy
člověk začne o svých teoriích hovořit. V případě hospitalizace
nejlépe v prvním týdnu.
hospitalizace, postřehy, má představa o informovanosti
Jak jsem naznačil v úvodu a v části „co jsem zažil já“ , chyběly
mi informace, komunikace, seznámení s tím, kdo je to psychiatr, co umí,
dělá, jak funguje mozek, jak umí vytvořit vjem, proč je léčen, jaká je
průměrná doba hospitalizace, co je plánováno, jaké léky budou podány,
jaké mají vedlejší účinky, jak okamžité, tak z dlouhodobého hlediska.
Jsou to věci, které souvisí s dodržováním základních lidských práv
pacienta. Jelikož je pacientova schopnost, možnost tato práva vyžadovat
snížena, musí systém nastolený v léčebném zařízení zabezpečit, aby
byla dodržována. Důsledné dodržování práv nemocného na informace
o postupech, medikaci, léčebném plánu je základním předpokladem pro
úspěšnou léčbu. Je to předpoklad k nastolení dialogu, důvěry,
spolupráce pacienta, nevznikají traumatizující zážitky pacienta
z vedlejších účinků léčiv, které v budoucnu způsobují neužívání
předepsaných medikamentů. Schizofrenik je dlouhodobě zásobován
informacemi, týrám, ponižován, okrádán o radosti života, citovou
stránku života, sociálně vylučován, ovlivňován představami, dedukcemi,
schématy , nucen žít ve strachu, cítit se jako štvané zvíře, roky, od
probuzení do usnutí. Jeho přesvědčení, teorie, bludy má uloženy hluboko,
pevně ve své mysli. Kromě toho, že se blud tvořil dlouho, má tento
člověk strach. A pod tlakem reaguje jako štvané zvíře. Zatlačené do
kouta. Jediná cesta, jak mu pomoci začít věci chápat tak, jak jsou,
uvědomit si, že nikdo nikoho netýrá, nesleduje, neprovádí na něm pokusy ,
neboť by to byl velmi závažný trestný čin je najít cestu, jak mu podat
srozumitelně informace. A to takovou formou, která vyvolá zvědavost.
Chuť,potřebu se ptát. Najít si informace. Pochopit základní pojmy, jako
signál, vjem, halucinace, ale také kdo je psychiatr, co dělá, co je
plánováno. Musí zde být partneři v diskuzi, kde ten zkušenější musí
mít za cíl dosáhnout vyřčení věty, jsem nemocen, jak budeme postupovat.
Po přijetí k hospitalizaci by měl dle mého názoru nemocný člověk
absolvovat „vstupní kolo“ pohovorů, kde by jednotliví pracovníci
zaznamenali informace dle své odbornosti / lékař na příjmu, ošetřující
lékař, psycholog, sociální pracovník/. Ihned po příjmu by měl
proběhnout první rozhovor mezi nově přijatým pacientem a lékařem. Pacient
by měl být informován kde je. Kdo je to psychiatr. Proč byl hospitalizován.
Co bude následovat. Měl by proběhnout formou rozhovoru, dialogu , kde se
otázkami zjistí jeho znalosti, vědomosti , mentální schopnosti. Měl být
seznámen s tím, že v mozku mohou vzniknout nerovnováhy, které
vyvolávají to, co se mu děje. Jak tyto nerovnováhy korigovat. Formou dialogu
by se měl dozvědět , že mu budou podány léky, které by mu měli pomoci .
Musí být vyvolána potřeba se ptát. Musí dostat nějaké srozumitelné
informace v písemné podobě, které si poté bude pročítat. Člověk by
neměl být léčen bez vstupního pohovoru. Měl by mu být v písemné
podobě předložen k podpisu souhlas s léčbou, název medikamentu,popis
jeho léčebných a vedlejších účinků. Měl by mít možnost písemně se
vyjádřit, vznést dotaz. V prvním týdnu by se měl v rámci „kolečka“
setkat se všemi odborníky na daném pavilonu. Formou dialogu by měl pacient
získávat informace o nemoci. O možnostech léčby. Musí být zapojen do
diskuze. Mít k dispozici písemné informace. Musí být vyvolán zájem se
ptát. Nastolena důvěra. Do dialogu s pacientem by měli vstoupit všichni
členové personálu psychiatrického pavilonu. Každý umí na problematiku
probíranou v dialogu zareagovat jinak. Určitě je dobré, když se využije
potenciálu všech, včetně středního zdravotnického personálu,
ošetřovatelů, sanitářů, lidí, kteří mohou kdykoli během dne prohodit
s nemocným pár slov, vtáhnout ho do problému, lidí, se kterými se spousta
pacientů oslovuje křestními jmény.
Rada, prosba pro lidi,kteří slyší dialogy o nich samých, nemohou najít
jejich aktéry, slyší hlasy uvnitř hlavy, které komentují jejich činnost,
říkají jim, co vidí, slyší text, který čtou, slyší své myšlenky,
mají pocit, že jim myšlenky někdo snímá, že je někdo sleduje, informace
do hlavy vysílá a setkali se s nepochopením okolí, hledají příčinu,
viníka, autora těchto věcí, jsou tímto terorizováni, týráni, bojí se,
nesmějí se, nemají delší dobu emoční prožitky, neradují se ze života .
Nebojte se situaci řešit. Já jsem to vše zažil. Nešel jsem k lékaři.
Nevěděl jsem , že je to nemoc. Nikomu jsem se nesvěřil. .Sledoval jsem, kde
a kdo se o mě baví. Měl jsem zvukové vjemy v hlavě. Hledal jsem výzkumy,
které by se tím mohli zabývat. Byl tím terorizován.Obesílal jsem
instituce. Přivodil jsem si sdělení obvinění z přečinu nebezpečné
vyhrožování. Byla navržena má ochranná ústavní léčba. Proč?
2.signální soustava mi během těch hrůz dělala představy různých
výzkumů,sledování, vyčlenění pokusných osob. Byl jsem o tom
přesvědčen. Nekopírujte mě. Podívejte se na informace. Zjistíte, že je
to popsáno už ve starověku. Nebojte se slova psychiatr. Není to člověk,
který má své blázny , ten nemocniční v kleci. Je to člověk, který
rozumí dějům v mozku, přenosu signálů, které v mozku tvoří nějaká
jeho část , posílá je do vjemových center a působí nám vjemy, různé
psychické,emoční stavy. A buďte jeho partnerem. Navštivte ho. Řekněte mu
. Něco není v pořádku. Ale jedná se o můj mozek. O můj život. Uměl
by jste mi vše vysvětlit, abych tomu rozuměl? Mohli bychom si popovídat, co
s tím, o perspektivě? Nebo si vyhledejte nějaká nestání zařízení,
nadace, o.p.s, občanská sdružení, která se zabývají pomocí lidem, které
tato nemoc postihla. Zajděte tam, domluvte se. Určitě vám domluví
i schůzku s někým, kdo prožil to, co prožíváte vy. Musíte to udělat.
Nebo si najděte na internetu neziskové nestátní organizace. Zavolejte tam,
domluvte si schůzku, řekněte jim, co se vám děje. Zeptejte se, zda už
s nimi někdo takový spolupracuje. Pohovořte si o tom. Ptejte se.
Popovídejte si o mozku. O historii. O tom, že je to popsáno dávno před
začátkem vědeckotechnické revoluce. Udělejte to dříve, než to začnete
jakkoli samostatně řešit. Jinak to pokračuje, až zblbnete, dožene vás to,
budete hospitalizováni nedobrovolně. To je krajní řešení, kdy o sobě
nerozhodujete.
Buďte tvrdí na lékaře. Nuťte je držet se následujících řádků.
Ukažte jim je, řekněte jim : myslím, že jsem zdráv. Dejte mi podklady.
Historické. Se srozumitelným popisem toho, čemu říkáte nemoc… Pojďme
hrát hru, já budu zarputilý nevěřící Tomáš, máte na to vyhrát? A to
tak, že vám veřejně poděkuji za vítězství ? Víte, v hlavě to nemluví
s logikou věci on-line každému… Hlavně, pane doktore, doktorko, to vám
sděluji, oznamuji : jestli mě začnete pomáhat tím, že mě nějak uspíte,
utlumíte, zparalyzujete nějakou chemickou svěrací kazajkou, tak jste pro mě
sráč, který se umí učit a tím jeho kvalifikace končí…..tahá na
řetězu tuny materiálu a zrazuje své poslání ješitností ,pocitem
pozření Šalamounova hovna , nehraje se si sumou svých znalostí .
Nepoužívá je tvůrčím způsobem. Takovým, aby se radoval z toho, že
šikovný řemeslník, umělec, pedagog, pobuda umí pěkně popsat některé
děje v mozku. Źe kámoš sanitář dodává několikrát denně do
systému – zdravotní virtuální karty info , kde sděluje , na co přišli
s pacientem, co ho zajímá. Kde sestra říká panu doktorovi : dost –
pacient má tyto a tyto nežádoucí projevy vedlejších účinků léku a
klidně mu důrazně řekla, že on by to svým dětem neudělal . A pak
sdělila-nikde v žádném nařízení není vyvolat u pacientů silné
vedlejší účinky za účelem utlumení jiných. Trauma takto způsobené
zůstane celý život.
Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech . Zastávám
názor : onemocní-li člověk chorobou, která sníží jeho schopnost svá
práva vyžadovat, uplatňovat, musí být vytvořeny podmínky , systém, kodex
, kdy jsou nemocní srozumitelnou formou o svých právech informováni,
systémem je zabezpečeno jejich neobcházení, lidé jsou na svá práva
srozumitelně, viditelně upozorňováni. Musí být informováni o léčbě,
medikaci, měli by mít právo se písemně vyjadřovat k jednotlivým
skutečnostem souvisejících s léčbou, účinky léčby, omezením
souvisejících s hospitalizací. Léčbou vyvolané vedlejší účinky,
které člověk popíše jako nepřijatelné musí být změnou medikace, dávky
léčiv odstraněny. Utlumení, tupost, extrapyramidové příznaky mohou být
pro nemocného člověka traumatizující. Může vzniknout nedůvěra
nemocného člověka v lékaře a v léčbu. Strach z užívání léků
Titulek:? OdpovědětNapsal/a: Mrtvola která chce žít... Přidáno: 27.09.2013 20.48
Je možné, že bych měla nějaký lehčí druh schizofrenie? Když jsem
byla menší (asi druhá třída) mívala jsem v noci, ale i přes den
takové… vidiny. když jsem zavřela oči tak jako by se ke mě někdo
přibližoval a křičel a mluvil na mě. někdy to bylo i když jsem měla
otevřené oči a třeba seděla na posteli. Pamatuji si jak se mi to jednou
stalo… někdy šel směrem ke mě a slyšela jsem hrozně moc hlasů…
začala jsem volat mámu. Ale pak mě ta postava nebo co to na mě mluvilo
chytla a pak ta hlasy ustávali a já začala slyšet „Kláry tady jsem. tady
jsem. to jsem já“ a pak sem viděla, že je u mě máma. Taky jsem někdy
měla stavy že jsem se hrozně bála.. zničeho nic a pořád jsem se
ohlížela a hrozně se bála.. ale nevěděla jsem čeho. vždy jsem si vlezla
do skříně. Trvalo to celkem dlouhou dobu. Vím že potom (asi v průběhu
4té třídy) to odeznělo samo. Ale poslední dobou.. jednou se mi stalo že
jsem slyšela nějaké zvuky jako by si někdo šeptal. a samo se to zhlasovalo
a stišovalo a přetvářelo. nevím co to bylo. a neustále se mi zdá že mě
někdo sleduje. Občas mě přepadne takový stav paniky… kdy nevím co mám
dělat jens e hrozně bojím… jen nevím čeho.
Titulek:RE: ? OdpovědětNapsal/a: Mrtnola která chce žít... Přidáno: 27.09.2013 20.52
..... mimochodem. teď chodím do 9.třídy a je mi 14… (v lednu 15)
Titulek:Jak jsem se vyléčil ze schizifrenie OdpovědětNapsal/a: Deny Přidáno: 14.07.2015 17.16
Rád bych přidal svou zkušenost. V 19ti jsem měl panické stavy, depresi,
hlasy, schízofrenii atd. Nemohl jsem normálně fungovat, zkusil jsem všechno
možný způsoby a co mi pomohlo byla strava! Po 11 měsících každodenního
mučení (každých pár minut skok z euforie do totální úzkosti, deprese a
naopak) vše odešlo během 6 dnů. Nikdy nezapomenu na ten 6tej den kdy jsem
byl uplně jinej člověk, zase zpět do života. Jednoduše, těch 6 dní jsem
jedl jen ovoce a zeleninu, tělo se tak pročistilo a vše odešlo, doteď to
nechápu… ale důležitý je že to funguje! Vše jsem sepsal do dokumentu,
pokud byste měl někdo zájem můžu vám to poslat na maila, stačí mě
kontaktovat na lukasdenemarek1994 gmail.com
Titulek:jak jsem se vyéčila ze schizofrenie OdpovědětNapsal/a: jaja Přidáno: 01.11.2015 21.49
Měla jsem jeden atak schizofrenie, a tak snad mohu poradit. Schizofrenie je
většinou nedostatek serotoninu v mozku. Kupte si na internetu L-tryptophan a
začněte s 50mg za den. L-tryptophan je přírodní prostředek a z něj si
samo tělo vrobí ve dne serotonin- hormón štěstí, v noci melatonin na
spaní. Po dlouhodobé aplikaci Zalasty a psychiatrické péči, která byla
celkem na nic, úžasné jednoduché řešení . Serotonin Vás uvede do dobré
nálady , je to hormón štěstí a tu si držte – hlas nebo hlasy to nemají
šanci vyhrát, nebavte se s nima ani nediskutujte. Mějte pořád na paměti,
že to dobře dopane, a dopadne to podle toho jak si budete přát. Dejte jen
pozor na předávkování – serotoninový syndrom ( migréna ), Dávejte si
tedy dávku aby byla po Vás OK. Nezapomeňte na vitamín B6 – kupte tedy na
internetu Allegru confort – ta má B6 v sobě, a můžete si jí nakrájet
jak budete potřebovat, páč nejni v tobolbce( ta se těžko dělí). Další
prostředek Calmin, Modin, ale tam máte přesně určenou gramáž
l-tryptophanu. Zdá se Vám to jednoduché, ano, a taky je. Budete mít mozek
jako dřív bez prášků, rychlý, lehký a vše bude jako před tím. Mrkněte
na Wikipedie serotonin. Přeju Vám brzké uzdravení
Titulek:SCHIZOFRENIE - má zkušenost OdpovědětNapsal/a: Lenka Přidáno: 08.11.2015 17.18
Doporučuji si přečíst knížku A.Dragomireckého Schizofrenie, její
příčiny a léčba. Mnohé pochopíte a najdete cestu z této „nemoci“
bez Ziprexy, Haloperidolu, Fluanxolu, Rivotrilu ,Leponexu…
Titulek:schizofrenie a zákon OdpovědětNapsal/a: mirek Přidáno: 08.06.2016 00.08
dobrý den, jednou mi řekl psychiatr,že většina schizofrenikům má
sklony páchat i opakovaně trestné činy.to je můj případ.jednou mi
říká hlas dělej to a potom zase za měsíc nedělej to,ale policie
vyslýchá schizofreniky jako normální zdravý lidi a myslí si,že si
vymíšlí.a člověk neví co si má myslet. víte nějakou radu?
Diskuse - Schizofrenie a její příznaky
Odpovědět Napsal/a: RENE
Přidáno: 22.10.2010 15.15
Tak tohle jsem přesny připad ja a jemě teprv dvacet ale už to mam tak od patnacti zvladal jsem to celkem ok ale ted už mě připada že už nezvladam a neovladam vubec nic!!!!!!!!!!!!!
Odpovědět Napsal/a: jitka.dixi@seznam.cz
Přidáno: 15.11.2010 05.05
Rene. Můj syn má schizofrenii. je to těžká nemoc. Dříve se toulal, prochodil na sto kilometrů. Nevěděla jsem, že má tuto nemoc. Měl hlasy, stále ho někdo pronáslsdoval..... Dnes bere pravidelně léky a já doufám, že se mu to nevrátí v takové míře, než se začal dobrovolně léčit.Byl 7 měsíců na psychyatrii. Ted měl záchvat epilepsie, nevím zda to souvisí s jeho nemocí. Držím palce, chce to léčbu. máma
Odpovědět Napsal/a: ivetamachova1@seznam.cz
Přidáno: 21.11.2010 13.27
Dobry den mam 23 letou dceru ma schizofrenii uz rok a pul dvakrat se byla lecit .Pokazde prestala brat prasky a ted si uz nevim rady .Ublizuje ostatnim nadava a utika pak ani nevi kde je nechavam ji hledat a pokazde mam hruzu ze se ji neco stalo.Lecit se nechce .Prosim pomozte mi nevim jak ji mam primutit lecit bojim se oni .Ja jsem ji chtela dat nasilym ale dokror mi rekl ze je to zbytecny ze podepise reverz a oni ji pustej .Prosim pomozte mi .MACHOVA
Odpovědět Napsal/a: Jaka
Přidáno: 23.02.2011 23.43
Mám taky schizofrenickou dceru, ale s jinými příznaky. Když nechtěla svolit k umístění do nemocnice, doktor nalezl jen jedno řešení – částečné zbavení svéprávnosti a tím pádem jsem za ni byla odpovědná já a dala jsem svolení. Naštěstí neutíká, takže vydržela. Ale vaše dcera by pak nemohla podepsat revers
Odpovědět Napsal/a: valaskovarenata.@seznam.cz
Přidáno: 19.04.2011 19.22
Naty,mám stejně staréhého syna jako jsi Ty. Má stejné stavy,je to velice hodný a hezký kluk,i když on to tak necítí. Je to dva měsíce co mu diagnistokovali schizofrenii.Bere poctivě léky a chce věřit tomu,že se vyléčí.Nechceš se s ním zkontaktovat,třeba by vám to oběma pomohlo?
Odpovědět Napsal/a: Věra
Přidáno: 30.04.2011 22.15
Jsem matkou dvacetiletého syna, který přestal chodit do školy, přestal jíst, pomalu i pít, přestal se mýt a mluvit s námi mluvit a pouze stále ležel… Měl rozšířené zornice, záškuby a tiky a také mluvil z cesty. I přes jeho vzdor jsme jej nechali převézt na léčení, kde je druhý týden. Bere antipsychotika.Chtějí mu udělat CT mozku. Syn šermoval, celkem slušně se učil, kamarády ani dívku nemá. Je strašně uzavřený do sebe. Jsem z toho zoufalá, když přijdu na návštěvu a nepromluví…Máte někdo prosím podobnou zkušenost. Děkuji. Věra
Odpovědět Napsal/a: ivanicka66@seznam.cz
Přidáno: 07.01.2011 16.28
Dobry den,..mam kamaradku,..ktera je nemocna,,tim ze lze,,,i kdyz nemusi,..neni den aby nezalhala,,..k tomu krade na navsteve u lidi,..utika z domu a vybira si cesty lesem,,.potka muze a za minutu s nim uz sedi v aute a spi s nim,.niceho a nikoho se neboji,…ma vedomi ze je neposkvrnena a neveri kdyz ji chce nekdo pomoct,.Zato veri muzum,,a pry kdyby chtel tak by i zabila nekoho kdyby to chtel…Nikdy neprojevi radost ci smutek,..chtela se uz sama zabit nekolikrat,..byla u psychyatra dal ji leky,,ale ona je vsechny snedla,…neni spolecenska,,neumi se bavit,,kdyz mluvi nikdo ji nerozumi,,co vubec chce…ublizuje,ostatnim svym bezcitnym chovanim,..a pak utika z domova,…jeji 33let…lecit se jit nechce,..
Odpovědět Napsal/a: Není jiné řešení než alespoň částečné zbavení svéprávnosti
Přidáno: 23.02.2011 23.46
.
Odpovědět Napsal/a: l.dolezalova@seznam.cz
Přidáno: 14.02.2011 13.09
psychické poruchy jsou velmi bolestná onemocnění, vysilující všechny spřízněné duše. Sama mám „problémového“ syna, který trpí nějakou psychickou poruchou, nebo poruchou osobnosti. Některé projevy jsou shodné pro všechny takové poruchy.Dověděla jsem se o Aspergerovým sy, který mě jako obraz jeho osobnost velmi připomíná. Dnes má 20let, ale je to s ním věčný boj a věčný strach, co bude… diagnostikováno mu nebylo nic.Když byl menší, běžné psychologické postupy zůstaly bez efektu a s přibývajícím věkem, přibývalo i hraničních situací. Mnohdy jsem byla bezradná, hledala možnou pomoc a i přes všechny útrapy mu ji nabízela. Dnes už zřejmě chápe, že je v něm něco „jiného“ , ale výhra do života to není. Díky němu jsem musela pochopit, že mohou lidé myslet a vnímat jinak , než běžně vnímám já a jiní-normální lidé. Lehké to není a v mnohém mě to poznamenalo. Přesto, že si uvědomuji obtížnost lidských mozků, snažím se ovlivnit a posunout mého syna k použitelnosti. Přeji všem víru, trpělivost a zdraví. L
Odpovědět Napsal/a: Neumím poradit, ale nenechte se odradit od
Přidáno: 24.02.2011 00.05
hledání pomoci jedině u psychiatra! Nemyslete, že to je zbytečné. Já taky nikam nechodila, protože mi v jejím dětstvím dávali najevo, že jsem jen neschopná matka. Jenže mi je dnes 65 let, psychicky jsem troska. Dceři je 42 a já konečně hledám pro ni umístění v nějakém zařízení. Nebydlíme spolu, bydlí sama ve vedlejším vchodě v 1+1 po mé mamce. Když se tam stěhovala, bylo to ještě jakž takž. Mi se ulevilo a ona byla spokojená. Bydlí tam 14 let, stejně jsem za ni prala a nutila ji k úklidu i hygieně, nákupu atd. atd. Ale posledních pět let to jde rapídně s kopce a já už jím víc prášků než ona, abych se neoctla v nemocnici. Byla před 5 léty částečně zbavena svéprávnosti a leckdo se tváří divně, že si ji nevezmu k sobě. I já mám tohle špatné svědomí. Jenže kdybych to udělala, byla bych v nemocnici dřív než ona. Chodí do chráněných dílen a já k ní chodím 3× denně dohlížet, „dirigovat“, prostě ona si neudělá sama od sebe ani Ň. Přesto, nebo hlavně proto mě nenávidí. Takže jsem konečně začla myslet na sebe, jenže exmanžel to odsuzuje. A jelikož jsem už byla na sociálním, tak na její diagnózu je jen 5 zařízení. My jsme z Ostravska a tak máme mimo bližší na výběr z těch pěti – Pardubice, prostějov, Krnov. V ani jednom není místo, všichni mají nadstav.
Myslete i na sebe, není to sobectví, je to varování. Utekl od nás manžel, v podstatě jsem musela celý život hledat taková zaměstnání, abych to mohla skloubit, v důsledku čehož mám minidůchod, ztratila jsem veškerý humor, ruce se mi třesou jak zlodějovi. Prostě život .....
Odpovědět Napsal/a: MANŽEL
Přidáno: 26.02.2011 06.44
Dobrý den Bohužel moc dobře chápu, Manželce se táto nemoc rozběhla po porodu. Po hospitalizaci v Opavě byl 1 rok klid, ale jakmile přestala brát léky tak se vše vrátilo v plném rozsahu. Musím chodit do práce, starat se o děti a být v neustálém strachu co zrovna vyvede. Dnes už vím, že bez léků to dál nepůjde. Nechce však k lékaři jít!!!
Odpovědět Napsal/a: lucy
Přidáno: 27.02.2011 21.14
Je mi líto, co prožíváte. Neumím poradit, ale vím, že brzy se všechno špatné v dobré obrátí. Vím to z Bible Izajáš 35:1–3. Kéž vás to alespoň trochu utěší. Do té doby přeji mnoho síl!.
Odpovědět Napsal/a: pavel kostelecky
Přidáno: 03.03.2011 16.05
ahoj i ja mam nejaky druh schizofrenie nevim presne jakou ale reknu vam jednu vec..pred lecenim jsem mel pocit ze me nikdo nedokaze vysvoboodit z toho myho prokletyho mysleni..myslel jsem si ze me sleduji ufoni ze me sleduje jeden clovek ktereho jsem casto potkaval nemohl jsem skoro ani mluvit v hlave se mi mihotali stupidni myslenky nemel jsem zadne vzpominky uplne jsem se prestal zajimat o veci ktere me zajimali presunul jsem se do vlastniho sveta z kteryho me nedostali ani moji kamaradi co se mi snazily pomoct slovama…teprve az po 5 mesicich v lecebne se mi zacali vracet moje vzpominky a zjistil jsem ze bez prasku bych se nikdy nevzpamatoval je az neuveritelny co prasky dovedou…nyni by se dalo rict ze jsem se vratil zpatky do zivota..muzu normalne pracovat jsem schopnej se sam o sebe postarat jako za mladych casu…jsem rad ze jsem se zbavil utrob ktere jsem prozival…nedky mi ale hlavou probehne v co jsem vlastne veril nez jsem se sel lecit a jenom se nad tim zasmeju..a rikam si ze jsem opravdu rad ze jsem se snad v tom nejhorsim sel lecit musim hlavne podekovat mamce kera mi to vsechno zaridila a diky ni jsem uz konecne v poradku..
Odpovědět Napsal/a: Mirek
Přidáno: 25.02.2013 20.49
AHOJ PAVLE,TAK TO TI PŘEJU,ŽE JSI NA TÍM LÍP. JÁ UŽÍVÁM NA SCHÍZU RISPERIDON,BURONIL,FLUZAK A MIRZATEN, TŘEBA TÝDEN BY TO ŠLO,ALE PAK SE TO ZASE VRÁTÍ A MÁM TY ŠPATNÉ STAVY.SLEDOVÁNÍ,OVLÁDÁNÍ,TISÍCE MYŠLENEK NAVÁDÍ MĚ HLASY NA RŮZNÉ VĚCI.NA POČÍTAČI KLIKÁM NA STRÁNKY NA KTERÉ ANI NECHCI,ALE ALE MYŠLENKOVĚ MĚ NĚKDO NAVÁDÍ.NEDOKÁŽU BEJT SÁM,KDYŽ NĚKDO CELÝ DEN NEPŘÍJDE,TAK SE DUSÍM ZE SAMOTY A PAK KDYŽ UŽ NĚKDO PŘIJDE,TAK SI PŘEJU ABY UŽ ODEŠEL CO NEJDŘÍV PRYČ,PROTOŽE HO PODEZŘÍVÁM,ŽE MĚ NAHRÁVÁ.MÁM TUŠENÍ,ŽE MĚ NĚKDO FOTÍ KDYŽ SE SPRCHUJU A PAK FOTO UMÍSŤUJÍ NA EROTICKÉ STRÁNKY,TAK TO PROHLEDÁVÁM A NIC NENACHÁZÍM.PORAĎTE.LÉKY BERU PRAVIDELNĚ.
Odpovědět Napsal/a: naty
Přidáno: 18.03.2011 20.20
ahoj.je mi 15.už od malička se bojim tmy..ale v poslední době sem začala vidět mrtvoly,stíny a tak.. není to jen ve tmě ale i ve dne..kouknu se na někoho a připadá mi jako mrtvý..nebo tam vůbec nikdo neni ale já ho vidim..neni to tak živý ale prostě to vidím..nemyslim n nic jinýho..mam pořád špatný nálady a pořád mi připadá že mě někdo sleduje..když na mě někdo koukaá tak mě to strašně znervoznuje a začnu mu úplně nadávat..sem agresivní i na lidi které mam ráda a bohužel se dost často řežu..řezat sem se začala už dřív ale ted se říznu klidně několikrát za den .. řekla jsem mamce že bych chtěla k odborníkovi a řekla mi že uvidíme jak to bude pokračovat..já doufam že to je jen dospíváním nebo tak..co mam dělat ?
Odpovědět Napsal/a: Jaka
Přidáno: 31.03.2011 09.05
Probůh, běž k odborníkovi!!! Snad tam můžeš i sama, ne? Nečekej a řeš to co nejdřív, jinak se to může prohlubovat. Moc Ti držím palečky.. Myslím, že každá nemoc se léčí líp, když se zachytí v začátku, čím později, tím hůř. Maminka se zřejmě děsí představy, že „jak to bude vypadat, že má "bláznivou“ dceru" a proto to odkládá. Věř, že to není nic špatného, že tenhle pocit je pro rodiče hodně nepříjemný. Věř, že maminka jen netuší, kam se to může rozvinout, asi se s něčím takovým nikdy nesetkala a doufá, že to přejde jako rýma. Já bych řekla, že spíš ne. Jenže já to vidím ze svých zkušeností. Prostě nečekej a jednej, zavčasu, to řezání už je něco víc, než nějaké stresy!!!
Odpovědět Napsal/a: naty
Přidáno: 05.04.2011 21.58
no ona si mamka spíš myslí že je to tim že v poslední době je řezání „in“..jenže já to nedělam protže je to v modě u emařů a tak.. máma mě každej den prohlíží..muj brácha je taky děsnej případ ale s drogama..připadá mi že máma si prostě myslí že to přejde .. tak uvidíme no..sama byh tam asi nešla a hlavně já nedokážu někoho vyhledat a jít tam .. je mi přeci jenom patnáct a nemam ani peníze na nějakýho psychiatra .. ale děkuju :)
Odpovědět Napsal/a: K.
Přidáno: 10.04.2011 05.02
Naty, zadne penize nepotrebujes!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Prave proto ze jsi chytra holka, prave proto jiste sama vis, ze Ti MUSI BYT poskytnuta pece i kdyz nemas zadne penize. Pokud jsi z Prahy, pomohu Ti, najdeme lekare spolu. Napises mu E-mail, poradis se s nim pres mail a ja verim, ze Te pozve do ordinace zcela bezplatne. Jsi ze zakona pojistena. Neni Ti ani 18let. NIC NIKDE PLATIT NEMUSIS!!! O Tve mamince nevim nic a nechci o ni psat. Povim Ti jen jednu vec – jsi na tomhle svete sama za sebe. Ani Tvuj bratr ani mama Ti nemohou urcovat co udelas se svym zdravim. Rezat se sama do tela, to neni nic v cem by jsi se chtela opicit podle nejake mody. To je holy nesmysl. Psychiatrie je jedna z mála ordinací kde n e p l a t i š NIC ani jako dospely. Pokud na to nemas penize. Hodne sily a stesti, K.
Odpovědět Napsal/a: K.
Přidáno: 10.04.2011 04.53
Ahoj, Naty, nevahej ani vterinu, citis velmi dobre ze to prave takhle nema byt a ze s tim musis neco udelat. K lakari, k psychiatrovi muzes jit i sama, bez mamy, na NIC NECEKEJ…nejde o dospivani, jde o nemoc kterou cim drive tim lepe zvladnes za pomoci dobreho lekare.
Hodne stesti a sily, dokazes to.
Odpovědět Napsal/a: naty
Přidáno: 10.04.2011 19.13
tak vám všem moc děkuju :) zkusím si někoho sehnat sama :) mě máma pořád prolíží a když mam na sobě něco novýho tak mi vynadá..já vim že to nemam dělat ale jí to nevysvětlim..prostě mě nejde s tim přestat..takže si někoho seženu :) a ještě jednouvám děkuju :)
Odpovědět Napsal/a: anonym
Přidáno: 19.10.2011 16.01
Naty… mě to moc normální nepřijde a myslim si, že nejde jen o nějaké dospívání a tvoje maminka by s tím něco měla dělat…
Odpovědět Napsal/a: Anique
Přidáno: 07.07.2012 17.15
Ahoj Naty. Je mi taky 15 a mám něco hodně podobného jako máš ty, až na to řezání, tomu se snažím vyhýbat. Vždy když jsem byla jako malá nemocná tak jsem měla strašné halucinace a bludy, ale přešlo to okolo 11. Před měsícem se mi to vrátilo, ale v mnohem horší míře. Moje máma si myslí, že je to dospíváním a bojí se se mnou někam jít, asi proto že by nesnesla představu, že má za dceru „blázna“. Čas od času mě přepadne nehorázný strach a panika a prostě nedokážu reálně uvažovat. Mám pocit jakoby mi mé druhé, horší, já zakazovalo žít v reálném světě. Ale mezi těmito chvilkami jsou třeba i dvou nebo tří denní pauzy. Vidím ve stromech lidi a občas někoho potkám na ulici začnu si s ním povídat a on pak prostě zmizí, jsou to jen moje halucinace.Věř že v tom nejsi ani náhodou jediná. Anique
Odpovědět Napsal/a: anabel
Přidáno: 03.06.2011 22.09
zdravim vsechny.je mi 26 let a mam schyzofrenii.Tahne se to uz roky a moje babicka a jeji matka ji meli taky a myslim ze to souvisi i s mym detstvim uz tehdy me lidi zaslapavaly do zeme , jsem mala a hubena.driv jsem to nejak vzdycky rozchodila protoze jsem byla mezi lidma a mela rodice ale ted to uz nezvladam rozvedli se a vsichni jsme se odcizili i sourozenci a matka to nemaji v zivote jednoduchy a nase vztahy v rodine jsou spatny.nevim jak dal uz nechci zit , ziju jen ve strachu a depresich uzaviram se doma , zapominam na veci a ztracim pamet , nechci chodit do prace ani ven mezi lidi prijdou me hrozne cizi ,moje telo je strasne bezvladny a jako by uz mrtvy , nic necejtim a myslim jenom na sebevrazdu a mam strach ze to zanedlouho jinak nedopadne.nekdo rika ze se to neda lecit tak ani nevim jestli to ma cenu.kazdy den brecim a ptam se proc nedokazu bejt aspon chvili stastna.prisla jsem o praci a zahodila jsem 5 ti letej vztah.bojim se strasne co bude.nevim jak dal nechci tu bejt takhle se neda zit.sbohem vsem dopredu.
Odpovědět Napsal/a: mína
Přidáno: 05.06.2011 21.37
ahoj,prosimtě nemysli hned na sebevraždu! to je to nejhorší co bys mohla udělat ! bojuj přece! tolik lidí dokáže překonat svou nemoc .. vždyt toho můžeš mít tolik před sebou..najdeš si přítele,vezmete se. jednou budete mít miminko..můžeš mít před sebou tolik krásných věcí a kvůli těm musíš přecce bojovat jinak nezažiješ nic hezkého.snaž se to překonat a netrap se sama doma ! nevěřím ž nemáš vůbec nikoho kdo by ti mohl pomoct..minimálně můžeš zajít k odborníkovi .. držim palce ! snad v sobě objevíš bojovníka a budeš mít krásný a dlouhý život.!
Odpovědět Napsal/a: nikolas
Přidáno: 18.06.2011 20.10
primyslim ale slisim myslenky podvedomi mi mluvi samo a slysim hlasy ale ne zive ale jen v sobe jak kdybych u mel cist myslenky a mam to kazdy den slysim to co neni pravdivé a zmeny nalad
Odpovědět Napsal/a: JA.
Přidáno: 25.06.2011 16.51
prosim pomozte mi zdali to je schizofrenie nebo paranoya nebo sugerace děkuji
Odpovědět Napsal/a: JA.
Přidáno: 25.06.2011 16.51
prosim pomozte mi zdali to je schizofrenie nebo paranoya nebo sugerace děkuji
Odpovědět Napsal/a: prosim vas
Přidáno: 07.07.2011 20.21
prosim vas pokmozte mi a muzete mi aspon rict co to je ?_? děkuji mam strach cim dal vic ěkuji
Odpovědět Napsal/a: karel.fodor
Přidáno: 09.08.2011 01.16
Ahoj.V r.2001 jsem poprve se setkal s necim co se nazyva viz.titulek–Lezeni po nohou k pasu,Hlasy-Ženské,ktere mne svadely a smály se kde v pozdali jakobych slysel po te hudbu.Pred tim jsem,ale zkousel vyvolavat rekneme z oblasti-Satanismu–Pred 6 lety jsem byl uzamcen v mistnosti kde se mi stalo neco co nedokazu pochopit.V nocnich hodinach kdy jste samy-ticho-kdy vnimate kazdy pohyb,zvuk-znenadani citite jak vam neco -urcita enegie kolem vasich nohou kdy vas to -vede-z mista z 1 do druheho.kdyz natahnete sve ruce pred sebe-najednou ty ruce samy vytvari pohyb-citite jak z 1 strany do 2hé -krouzivymi nebo jen tak na stranu-vy citite,ze urcita energie tam s vami si hraje,ale ve vas je strach,protoze nevidite kde to je a odkud-jen citite,ze tam neco je.Tak zkousite s tim komunikovat pomoci pohybu.Nedoporucuji si s necim takovym zacinat,byt v spolecnosti nekoho 2hého.Vhorsim pripade vas to muze i fyzicky atakovat coz se mi 1 stalo-nejsou to nejake kopy,udery,ale byl 1den a to do tvare.Pokud ma nekdo podobne zkusenosti karel.fodor@seznam.cz
Odpovědět Napsal/a: nikyta
Přidáno: 30.08.2011 22.35
můj známý má také tuto nemoc,je částečně zbavený svéprávnosti, může někomu dát plnou moc,aby za něj vyřizoval veškeré úkony, když v podstatě není úplně svéprávný?
Odpovědět Napsal/a: Mirek
Přidáno: 04.09.2011 18.17
Léčím se se schizofrenií,depresemi a stresem, slyším hlasy,které mě jednou chválí,jindy nadávají,a navádí mě mám pocit,že to nejsem já,ale někdo jiný co dělá určité věci. Pak snad mám v sobě čip,který řídí a ovládá mé chování. A není to jen pocit,ale jsem o tím přesvědčený .
Odpovědět Napsal/a: Josef
Přidáno: 29.10.2011 20.11
Ahoj Mirku, mám podobné stavy jako ty. Není to lehká nemoc. Dodržuji předepsané léky a věřím, že se z toho dostanu. Držím ti palce. Pepa
Odpovědět Napsal/a: Mirek
Přidáno: 29.03.2012 21.19
Ahoj Josefe,děkuji za povzbuzení.Léky beru pravidelně mám jich předepsáno hodně:Risperidon,Buronil,Fluzak,Mirzaten,a když nemohu usnout,tak ještě Zolpidem.Dále ještě léky na tlak,anginu pectoris,cholesterol.cukrovku,na jícen a žaludek,na bolesti páteře a kloubů.Celkem 14 léků.A ještě gel na klouby a mast na hemeroidy.A bral jsem ještě na závratě.Tak toho mám na užívání dost.A ještě jsem byl 2× na čištění cév a mám dva stenty.Myslím si,že mi dali do těla čip a nyní mě ovládají na dálku a zkoušejí co budu dělat.Věčer slyším hlasy vycházet někdy z břicha a někdy z hlavy.Občas mě chválí a potom mi zase nadává.Asi před 5 lety jsem vyskočil z okna,protože jsem slyšel,že mě zabije.Na psychiatrii se léčím již přes 30 let.Pomůže mi někdo,abych byl zdravější?Bude mi 50 let.
Odpovědět Napsal/a: Barka
Přidáno: 24.11.2011 02.13
Dobré ráno.Potřebuji radu.Můj bratranec 25 má chronickou schizofrenii.Za poslední rok udělal strašné hlouposti napadení mámi,strašná změna osobnosti.Utekl z domova zřejmě fetuje vše rozprodal.Chci mu pomoci a to moc ,ale nevím jak nevím na koho se obrátit jsem s nim ve spojení jen přes net a zdá se mi ,že chce po mě jen peníze a ,že každé jeho slovo je lež…nevíte kam se mam obrátit.Nevím zda ho rodiče přijmou zpět …děkuji za všechny odpovědi
Odpovědět Napsal/a: Anonym
Přidáno: 18.12.2011 21.44
Zdravím Vás všechny, Je to určitě těžké žít s touto nemocí, ale u nás doma ji má manželka. Je v pokročilém stádiu. Jednou byla hospitalizovaná, později přestala brát léky. Dnes se bojím, aby opět nechtěla ublížit dětem. Jednou se pokusila utopit naši18 měsíční dceru v potoce – naštěstí jsem zaslechl jak s ní utíkala ven. Dnes je agresivnější a slyší opět hlasy. Bojíme se usnout v její blízkosti. Nevím zda nás chce podřezat nožem – našeptávají ji to „zbloudilé duše“. Několikrát navštívila různé šarlatány, kteří z nás tahali jen peníze – já vím že nemohou odehnat „zbloudilé duše- hlasy“, ale doufal jsem, že jí to pomůže. Nepomáhá!!! Nedaří se mi ji dostat k psychiatrovi. Bez vyšetření však psychiatr Zyprexu nepředepíše. Pokud máte v okolí podobně postiženého, nedovolte mu předčasně ukončit léčbu, právě proto, že jej máte rádi. Nemoc se vrací s větší intenzitou . Bojím se o děti.
Odpovědět Napsal/a: Petr
Přidáno: 30.04.2012 09.05
Nevim proc mame takove deti – vim ale jedno, ze matka byla a je nervosni a hadava a ze na dceru i na syna byla nekdy zla,jindy jim zase vsechno povolila. Leky maji zase jine vedlejsi ucinky – snad by takovym detem pomohlo zit v nejake vesele a klidne rodine a to obvykle neni. Dcera i syn studovaly a pak toho nechaly -jakou maji budoucvnost -zadnou, kdyz neznam nikoho,kdo by se te chizofrenie uplne zbavil. Mozek se operovat neda a snad nekdy najdou lekari jine metody -zatim to nejde a deti a cela rodina trpi s nimi – O Boze muj – pomoz nam
Odpovědět Napsal/a: Anique
Přidáno: 07.07.2012 17.26
Je mi 15 a mám něco hodně podobného schizofrenii. Vždy když jsem byla jako malá nemocná tak jsem měla strašné halucinace a bludy, ale přešlo to okolo 11. Před měsícem se mi to vrátilo, ale v mnohem horší míře. Moje máma si myslí, že je to dospíváním a bojí se se mnou někam jít, asi proto že by nesnesla představu, že má za dceru „blázna“. Čas od času mě přepadne nehorázný strach a panika a prostě nedokážu reálně uvažovat. Mám pocit jakoby mi mé druhé, horší, já zakazovalo žít v reálném světě. Ale mezi těmito chvilkami jsou třeba i dvou nebo tří denní pauzy. Vidím ve stromech lidi a občas někoho potkám na ulici začnu si s ním povídat a on pak prostě zmizí, jsou to jen moje halucinace.Nevím jestli je to schizofrenie, ale nic jiného v tom nevidím. Už tohle moc dlouho nevydržím :,( Anique
Odpovědět Napsal/a: Franta
Přidáno: 14.08.2012 11.33
Definice schizofrenie doplněná o mé poznatky, pocity,názory
Schizofrenie (1) je závažné duševní onemocnění projevující se hluboce zkresleným vnímáním reality, progresivním (postupujícím) rozpadem myšlení, nezvyklým chováním a obzvláště sociálním stažením, či netečností. Celkové příznaky zahrnují halucinace, bludné představy, poruchy pozornosti, vůle, ochuzení citového a společenského života, narušení pohybové koordinace ( katatonie). Prvotní příznaky se ze statistického hlediska rozvíjejí nejčastěji v pozdní adolescenci a rané dospělosti, přičemž diagnostikovaný výskyt v populaci je asi 1 %Obecně se předpokládá, že schizofrenie je vývojovou poruchou, založenou na určitých změnách v neuroanatomii a neurochemii mozkové tkáně. Bezprostřední počátek onemocnění bývá většinou plíživý, často doprovázený zastřeným vědomím, bouřlivými poruchami chování a halucinacemi. Existuje mnoho druhů schizofrenie, z nichž asi nejznámější je paranoidní schizofrenie. Schizofrenie patří díky své výraznosti mezi jednu z prvních popsaných duševních poruch vůbec a její popisy se nacházejí už v hebrejské bibli, odkud pochází také zlidovělý výraz pro tuto nemoc mešuge.
Halucinace jsou vjemy, které velice sotisfikovaně, důvěryhodně, často bez přestání ,od probuzení do usnutí, vytváří mozek jedince postiženého chorobou.. Mohou být různé, zvukové ,muzikální, sluchové,včetně zrakových, intrapsychických (někdo nemocnému dává nebo naopak bere z mozku myšlenky), tělových….. Jsou to vjemy bez existujícího podkladu – jsou vytvořeny v mozku. Jeho část , která tvůrčím způsobem samostatně pracuje, umí používat informace uložené v paměťových centrech , pracovat s veškerými smysly, umí načíst z vjemových center reakce na signály , které vyvolávají to,co člověk slyší, vidí, cítí a do těchto center signály zasílat. Tímto způsobem vytvořené zvuky, dialogy, představy, obrazy, vůně vnímá pouze nemocný člověk . Ten to však neví. Připadá si normální. Stále hledá a pátrá odkud to je, kdo mu to dělá, proč. Často měsíce, roky. Jednotlivé formy halucinací mají mnoho podob. Člověk slyší ve svém okolí, za dveřmi bytu, kdekoli ve vnějším prostředí dialogy lidí, kteří se baví o něm, o jeho rodině, „nevěrné“ manželce. Nebo slyší mluvení v hlavě. Jakoby mu je tam někdo nějakou technologií zasílal.Tyto vjemy komentují situaci, děj, který právě probíhá. Reagují na něj. Popisují to, co člověk vidí. Jsou slyšet vlastní myšlenky, které v ten okamžik vyplouvají na povrch. Je slyšet text, který člověk vidí a čte. Může vidět postavy, cítit zápach. Člověk, který má halucinace si nepřipadá nemocný. Jsou to pro něj vjemy z jeho okolí nebo někým vytvořené a zaslané. Ovlivňují jeho život. Vyvolávají permanentní stres, strach, pocit žárlivost, sledování, snímání myšlenek,zasílání informací do mozku. Mozek je bez přestání zahlcován informacemi. Z člověka se postupně stává štvanec. Je ochuzen o citovou,pocitovou, emoční stránku života. Nemůže se radovat, zamilovat se, těšit se. Postupně ho to rozkládá. Dochází k postupnému sociálnímu a společenskému vyčleňování. Jsou narušovány jeho sociální návyky. Nevnímá budoucnost. I přesto, že halucinace vytváří část mozku daného jedince, vnímá je mozek jako informace přicházející z vnějšího prostředí. Jeho 2. signální soustava mu tak, jak informace přichází, vytváří představy. Představy má každý člověk. Mozek použije všechny druhy uložených informací, k tomu přináležejících pocitů, emocí, reakcí týkajících se daného vjemu, vytvoří představu. Těch, kdo o něm mluví. Nevěrné ženy. Strach, když slyší dialog, kde mu chce někdo ublížit. Komunikačních,lokalizačních technologií, které jsou použity na komunikaci s jeho mozkem. Spiknutí tajných služeb. Výzkumných organizací. Pocity strachu. Sledování. Stres. Trvá to měsíce, roky, permanentně. Z představ se vytvoří schémata různých systémů, vzniknou konspiračních teorie, o kterých je daný jedinec přesvědčen. Jsou vytvořeny bludné představy. Člověk je začne prezentovat. Je o nich přesvědčen. Má své argumenty. Podložené prožitky, zážitky. Nepřijímá žádné argumenty. Vždyť to slyší.Vždyť to přece existuje. Vždyť se to děje. Vznikají bludy. Na okolí jedince působí jeho představy kosmických, technologických, konspiračních teorií fantasmagoristicky.
Bludy jsou přesvědčení daného jedince o něčem, co neexistuje, je nereálné, neděje se , které nelze vyvrátit žádnými logickými, sdělenými argumenty. Na podněty, kterými je člověk kontinuálně zásobován vytváří 2.signální soustava paralerně s tím představy. Technologií, komunikačních prostředků, lokalizačních přístrojů, konspirací tajných služeb a výzkumných center. Vyvolá to zájem, nutkání na to přijít, bojovat proti tomu, informovat instituce. Člověk není schopen tomto případě sám přijít na to, že je nemocen. Pro jeho mozek jsou to informace z vnějšího prostředí. Přijímá je dlouho. Bez přestání. Věří tomu, co presentuje. Bludy trvají do doby než člověk prohlásí – jsem nemocen . Tímto okamžikem bludy končí. Tímto okamžikem končí dezorganizace osobnosti. Tímto okamžikem přestává člověk tzv.chorobně interpretovat nové zážitky. Tímto okamžikem chce léčbu, která ho zbaví těch odporných věcí . Tento okamžik musí nastat co nejdříve od doby, kdy člověk začne o svých teoriích hovořit. V případě hospitalizace nejlépe v prvním týdnu.
(1) – http://cs.wikipedia.org/…Schizofrenie
Odpovědět Napsal/a: Franta
Přidáno: 19.08.2012 23.20
Názory , pohled člověka, který onemocněl schizofrenií na nemoc samou, její průběh, příznaky, léčbu, lidská práva a na názory na schizofreniky.
Definice schizofrenie doplněná o mé poznatky, pocity,názory
Schizofrenie (1) je závažné duševní onemocnění projevující se hluboce zkresleným vnímáním reality, progresivním (postupujícím) rozpadem myšlení, nezvyklým chováním a obzvláště sociálním stažením, či netečností. Celkové příznaky zahrnují halucinace, bludné představy, poruchy pozornosti, vůle, ochuzení citového a společenského života, narušení pohybové koordinace ( katatonie). Prvotní příznaky se ze statistického hlediska rozvíjejí nejčastěji v pozdníadolescenci a rané dospělosti, přičemž diagnostikovaný výskyt v populaci je asi 1 %Obecně se předpokládá, že schizofrenie je vývojovou poruchou, založenou na určitých změnách v neuroanatomii a neurochemii mozkové tkáně. Bezprostřední počátek onemocnění bývá většinou plíživý, často doprovázený zastřeným vědomím, bouřlivými poruchami chování a halucinacemi. Existuje mnoho druhů schizofrenie, z nichž asi nejznámější je paranoidní schizofrenie. Schizofrenie patří díky své výraznosti mezi jednu z prvních popsaných duševních poruch vůbec a její popisy se nacházejí už v hebrejské bibli, odkud pochází také zlidovělý výraz pro tuto nemoc mešuge.
Halucinace jsou vjemy, které velice sotisfikovaně, důvěryhodně, často bez přestání ,od probuzení do usnutí, vytváří mozek jedince postiženého chorobou.. Mohou být různé, zvukové ,muzikální, sluchové,včetně zrakových, intrapsychických (někdo nemocnému dává nebo naopak bere z mozku myšlenky), tělových….. Jsou to vjemy bez existujícího podkladu – jsou vytvořeny v mozku. Jeho část , která tvůrčím způsobem samostatně pracuje, umí používat informace uložené v paměťových centrech , pracovat s veškerými smysly, umí načíst z vjemových center reakce na signály , které vyvolávají to,co člověk slyší, vidí, cítí a do těchto center signály zasílat. Tímto způsobem vytvořené zvuky, dialogy, představy, obrazy, vůně vnímá pouze nemocný člověk . Ten to však neví. Připadá si normální. Stále hledá a pátrá odkud to je, kdo mu to dělá, proč. Často měsíce, roky. Jednotlivé formy halucinací mají mnoho podob. Člověk slyší ve svém okolí, za dveřmi bytu, kdekoli ve vnějším prostředí dialogy lidí, kteří se baví o něm, o jeho rodině, „nevěrné“ manželce. Nebo slyší mluvení v hlavě. Jakoby mu je tam někdo nějakou technologií zasílal.Tyto vjemy komentují situaci, děj, který právě probíhá. Reagují na něj. Popisují to, co člověk vidí. Jsou slyšet vlastní myšlenky, které v ten okamžik vyplouvají na povrch. Je slyšet text, který člověk vidí a čte. Může vidět postavy, cítit zápach.Člověk, který má halucinace si nepřipadá nemocný. Jsou to pro něj vjemy z jeho okolí nebo někým vytvořené a zaslané. Ovlivňují jeho život. Vyvolávají permanentní stres, strach, pocit žárlivost, sledování, snímání myšlenek,zasílání informací do mozku. Mozek je bez přestání zahlcován informacemi. Z člověka se postupně stává štvanec. Je ochuzen o citovou,pocitovou, emoční stránku života. Nemůže se radovat, zamilovat se, těšit se. Postupně ho to rozkládá. Dochází k postupnému sociálnímu a společenskému vyčleňování. Jsou narušovány jeho sociální návyky. Nevnímá budoucnost. I přesto, že halucinace vytváří část mozku daného jedince, vnímá je mozek jako informace přicházející z vnějšího prostředí. Jeho 2. signální soustava mu tak, jak informace přichází, vytváří představy. Představy má každý člověk. Mozek použije všechny druhy uložených informací, k tomu přináležejících pocitů, emocí, reakcí týkajících se daného vjemu, vytvoří představu. Těch, kdo o něm mluví. Nevěrné ženy. Strach, když slyší dialog, kde mu chce někdo ublížit. Komunikačních,lokalizačních technologií, které jsou použity na komunikaci s jeho mozkem. Spiknutí tajných služeb. Výzkumných organizací. Pocity strachu. Sledování. Stres. Trvá to měsíce, roky, permanentně. Z představ se vytvoří schémata různých systémů, vzniknou konspiračních teorie, o kterých je daný jedinec přesvědčen. Jsou vytvořeny bludné představy. Člověk je začne prezentovat. Je o nich přesvědčen. Má své argumenty. Podložené prožitky, zážitky. Nepřijímá žádné argumenty. Vždyť to slyší.Vždyť to přece existuje. Vždyť se to děje. Vznikají bludy. Na okolí jedince působí jeho představy kosmických, technologických, konspiračních teorií fantasmagoristicky.
Bludy jsou přesvědčení daného jedince o něčem, co neexistuje, je nereálné, neděje se , které nelze vyvrátit žádnými logickými, sdělenými argumenty. Na podněty, kterými je člověk kontinuálně zásobován vytváří 2.signální soustava paralerně s tím představy. Technologií, komunikačních prostředků, lokalizačních přístrojů, konspirací tajných služeb a výzkumných center. Vyvolá to zájem, nutkání na to přijít, bojovat proti tomu, informovat instituce. Člověk není schopen tomto případě sám přijít na to, že je nemocen. Pro jeho mozek jsou to informace z vnějšího prostředí. Přijímá je dlouho. Bez přestání. Věří tomu, co presentuje. Bludy trvají do doby než člověk prohlásí – jsem nemocen . Tímto okamžikem bludy končí. Tímto okamžikem končí dezorganizace osobnosti. Tímto okamžikem přestává člověk tzv.chorobně interpretovat nové zážitky. Tímto okamžikem chce léčbu, která ho zbaví těch odporných věcí . Tento okamžik musí nastat co nejdříve od doby, kdy člověk začne o svých teoriích hovořit. V případě hospitalizace nejlépe v prvním týdnu.
(1) – http://cs.wikipedia.org/…Schizofrenie
Odpovědět Napsal/a: Franta
Přidáno: 19.08.2012 23.22
hospitalizace, postřehy, má představa o informovanosti
Jak jsem naznačil v úvodu a v části „co jsem zažil já“ , chyběly mi informace, komunikace, seznámení s tím, kdo je to psychiatr, co umí, dělá, jak funguje mozek, jak umí vytvořit vjem, proč je léčen, jaká je průměrná doba hospitalizace, co je plánováno, jaké léky budou podány, jaké mají vedlejší účinky, jak okamžité, tak z dlouhodobého hlediska. Jsou to věci, které souvisí s dodržováním základních lidských práv pacienta. Jelikož je pacientova schopnost, možnost tato práva vyžadovat snížena, musí systém nastolený v léčebném zařízení zabezpečit, aby byla dodržována. Důsledné dodržování práv nemocného na informace o postupech, medikaci, léčebném plánu je základním předpokladem pro úspěšnou léčbu. Je to předpoklad k nastolení dialogu, důvěry, spolupráce pacienta, nevznikají traumatizující zážitky pacienta z vedlejších účinků léčiv, které v budoucnu způsobují neužívání předepsaných medikamentů. Schizofrenik je dlouhodobě zásobován informacemi, týrám, ponižován, okrádán o radosti života, citovou stránku života, sociálně vylučován, ovlivňován představami, dedukcemi, schématy , nucen žít ve strachu, cítit se jako štvané zvíře, roky, od probuzení do usnutí. Jeho přesvědčení, teorie, bludy má uloženy hluboko, pevně ve své mysli. Kromě toho, že se blud tvořil dlouho, má tento člověk strach. A pod tlakem reaguje jako štvané zvíře. Zatlačené do kouta. Jediná cesta, jak mu pomoci začít věci chápat tak, jak jsou, uvědomit si, že nikdo nikoho netýrá, nesleduje, neprovádí na něm pokusy , neboť by to byl velmi závažný trestný čin je najít cestu, jak mu podat srozumitelně informace. A to takovou formou, která vyvolá zvědavost. Chuť,potřebu se ptát. Najít si informace. Pochopit základní pojmy, jako signál, vjem, halucinace, ale také kdo je psychiatr, co dělá, co je plánováno. Musí zde být partneři v diskuzi, kde ten zkušenější musí mít za cíl dosáhnout vyřčení věty, jsem nemocen, jak budeme postupovat. Po přijetí k hospitalizaci by měl dle mého názoru nemocný člověk absolvovat „vstupní kolo“ pohovorů, kde by jednotliví pracovníci zaznamenali informace dle své odbornosti / lékař na příjmu, ošetřující lékař, psycholog, sociální pracovník/. Ihned po příjmu by měl proběhnout první rozhovor mezi nově přijatým pacientem a lékařem. Pacient by měl být informován kde je. Kdo je to psychiatr. Proč byl hospitalizován. Co bude následovat. Měl by proběhnout formou rozhovoru, dialogu , kde se otázkami zjistí jeho znalosti, vědomosti , mentální schopnosti. Měl být seznámen s tím, že v mozku mohou vzniknout nerovnováhy, které vyvolávají to, co se mu děje. Jak tyto nerovnováhy korigovat. Formou dialogu by se měl dozvědět , že mu budou podány léky, které by mu měli pomoci . Musí být vyvolána potřeba se ptát. Musí dostat nějaké srozumitelné informace v písemné podobě, které si poté bude pročítat. Člověk by neměl být léčen bez vstupního pohovoru. Měl by mu být v písemné podobě předložen k podpisu souhlas s léčbou, název medikamentu,popis jeho léčebných a vedlejších účinků. Měl by mít možnost písemně se vyjádřit, vznést dotaz. V prvním týdnu by se měl v rámci „kolečka“ setkat se všemi odborníky na daném pavilonu. Formou dialogu by měl pacient získávat informace o nemoci. O možnostech léčby. Musí být zapojen do diskuze. Mít k dispozici písemné informace. Musí být vyvolán zájem se ptát. Nastolena důvěra. Do dialogu s pacientem by měli vstoupit všichni členové personálu psychiatrického pavilonu. Každý umí na problematiku probíranou v dialogu zareagovat jinak. Určitě je dobré, když se využije potenciálu všech, včetně středního zdravotnického personálu, ošetřovatelů, sanitářů, lidí, kteří mohou kdykoli během dne prohodit s nemocným pár slov, vtáhnout ho do problému, lidí, se kterými se spousta pacientů oslovuje křestními jmény.
Odpovědět Napsal/a: Franta
Přidáno: 19.08.2012 23.22
Rada, prosba pro lidi,kteří slyší dialogy o nich samých, nemohou najít jejich aktéry, slyší hlasy uvnitř hlavy, které komentují jejich činnost, říkají jim, co vidí, slyší text, který čtou, slyší své myšlenky, mají pocit, že jim myšlenky někdo snímá, že je někdo sleduje, informace do hlavy vysílá a setkali se s nepochopením okolí, hledají příčinu, viníka, autora těchto věcí, jsou tímto terorizováni, týráni, bojí se, nesmějí se, nemají delší dobu emoční prožitky, neradují se ze života . Nebojte se situaci řešit. Já jsem to vše zažil. Nešel jsem k lékaři. Nevěděl jsem , že je to nemoc. Nikomu jsem se nesvěřil. .Sledoval jsem, kde a kdo se o mě baví. Měl jsem zvukové vjemy v hlavě. Hledal jsem výzkumy, které by se tím mohli zabývat. Byl tím terorizován.Obesílal jsem instituce. Přivodil jsem si sdělení obvinění z přečinu nebezpečné vyhrožování. Byla navržena má ochranná ústavní léčba. Proč? 2.signální soustava mi během těch hrůz dělala představy různých výzkumů,sledování, vyčlenění pokusných osob. Byl jsem o tom přesvědčen. Nekopírujte mě. Podívejte se na informace. Zjistíte, že je to popsáno už ve starověku. Nebojte se slova psychiatr. Není to člověk, který má své blázny , ten nemocniční v kleci. Je to člověk, který rozumí dějům v mozku, přenosu signálů, které v mozku tvoří nějaká jeho část , posílá je do vjemových center a působí nám vjemy, různé psychické,emoční stavy. A buďte jeho partnerem. Navštivte ho. Řekněte mu . Něco není v pořádku. Ale jedná se o můj mozek. O můj život. Uměl by jste mi vše vysvětlit, abych tomu rozuměl? Mohli bychom si popovídat, co s tím, o perspektivě? Nebo si vyhledejte nějaká nestání zařízení, nadace, o.p.s, občanská sdružení, která se zabývají pomocí lidem, které tato nemoc postihla. Zajděte tam, domluvte se. Určitě vám domluví i schůzku s někým, kdo prožil to, co prožíváte vy. Musíte to udělat. Nebo si najděte na internetu neziskové nestátní organizace. Zavolejte tam, domluvte si schůzku, řekněte jim, co se vám děje. Zeptejte se, zda už s nimi někdo takový spolupracuje. Pohovořte si o tom. Ptejte se. Popovídejte si o mozku. O historii. O tom, že je to popsáno dávno před začátkem vědeckotechnické revoluce. Udělejte to dříve, než to začnete jakkoli samostatně řešit. Jinak to pokračuje, až zblbnete, dožene vás to, budete hospitalizováni nedobrovolně. To je krajní řešení, kdy o sobě nerozhodujete.
Buďte tvrdí na lékaře. Nuťte je držet se následujících řádků. Ukažte jim je, řekněte jim : myslím, že jsem zdráv. Dejte mi podklady. Historické. Se srozumitelným popisem toho, čemu říkáte nemoc… Pojďme hrát hru, já budu zarputilý nevěřící Tomáš, máte na to vyhrát? A to tak, že vám veřejně poděkuji za vítězství ? Víte, v hlavě to nemluví s logikou věci on-line každému… Hlavně, pane doktore, doktorko, to vám sděluji, oznamuji : jestli mě začnete pomáhat tím, že mě nějak uspíte, utlumíte, zparalyzujete nějakou chemickou svěrací kazajkou, tak jste pro mě sráč, který se umí učit a tím jeho kvalifikace končí…..tahá na řetězu tuny materiálu a zrazuje své poslání ješitností ,pocitem pozření Šalamounova hovna , nehraje se si sumou svých znalostí . Nepoužívá je tvůrčím způsobem. Takovým, aby se radoval z toho, že šikovný řemeslník, umělec, pedagog, pobuda umí pěkně popsat některé děje v mozku. Źe kámoš sanitář dodává několikrát denně do systému – zdravotní virtuální karty info , kde sděluje , na co přišli s pacientem, co ho zajímá. Kde sestra říká panu doktorovi : dost – pacient má tyto a tyto nežádoucí projevy vedlejších účinků léku a klidně mu důrazně řekla, že on by to svým dětem neudělal . A pak sdělila-nikde v žádném nařízení není vyvolat u pacientů silné vedlejší účinky za účelem utlumení jiných. Trauma takto způsobené zůstane celý život.
Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech . Zastávám názor : onemocní-li člověk chorobou, která sníží jeho schopnost svá práva vyžadovat, uplatňovat, musí být vytvořeny podmínky , systém, kodex , kdy jsou nemocní srozumitelnou formou o svých právech informováni, systémem je zabezpečeno jejich neobcházení, lidé jsou na svá práva srozumitelně, viditelně upozorňováni. Musí být informováni o léčbě, medikaci, měli by mít právo se písemně vyjadřovat k jednotlivým skutečnostem souvisejících s léčbou, účinky léčby, omezením souvisejících s hospitalizací. Léčbou vyvolané vedlejší účinky, které člověk popíše jako nepřijatelné musí být změnou medikace, dávky léčiv odstraněny. Utlumení, tupost, extrapyramidové příznaky mohou být pro nemocného člověka traumatizující. Může vzniknout nedůvěra nemocného člověka v lékaře a v léčbu. Strach z užívání léků
Odpovědět Napsal/a: Mrtvola která chce žít...
Přidáno: 27.09.2013 20.48
Je možné, že bych měla nějaký lehčí druh schizofrenie? Když jsem byla menší (asi druhá třída) mívala jsem v noci, ale i přes den takové… vidiny. když jsem zavřela oči tak jako by se ke mě někdo přibližoval a křičel a mluvil na mě. někdy to bylo i když jsem měla otevřené oči a třeba seděla na posteli. Pamatuji si jak se mi to jednou stalo… někdy šel směrem ke mě a slyšela jsem hrozně moc hlasů… začala jsem volat mámu. Ale pak mě ta postava nebo co to na mě mluvilo chytla a pak ta hlasy ustávali a já začala slyšet „Kláry tady jsem. tady jsem. to jsem já“ a pak sem viděla, že je u mě máma. Taky jsem někdy měla stavy že jsem se hrozně bála.. zničeho nic a pořád jsem se ohlížela a hrozně se bála.. ale nevěděla jsem čeho. vždy jsem si vlezla do skříně. Trvalo to celkem dlouhou dobu. Vím že potom (asi v průběhu 4té třídy) to odeznělo samo. Ale poslední dobou.. jednou se mi stalo že jsem slyšela nějaké zvuky jako by si někdo šeptal. a samo se to zhlasovalo a stišovalo a přetvářelo. nevím co to bylo. a neustále se mi zdá že mě někdo sleduje. Občas mě přepadne takový stav paniky… kdy nevím co mám dělat jens e hrozně bojím… jen nevím čeho.
Odpovědět Napsal/a: Mrtnola která chce žít...
Přidáno: 27.09.2013 20.52
..... mimochodem. teď chodím do 9.třídy a je mi 14… (v lednu 15)
Odpovědět Napsal/a: Deny
Přidáno: 14.07.2015 17.16
Rád bych přidal svou zkušenost. V 19ti jsem měl panické stavy, depresi, hlasy, schízofrenii atd. Nemohl jsem normálně fungovat, zkusil jsem všechno možný způsoby a co mi pomohlo byla strava! Po 11 měsících každodenního mučení (každých pár minut skok z euforie do totální úzkosti, deprese a naopak) vše odešlo během 6 dnů. Nikdy nezapomenu na ten 6tej den kdy jsem byl uplně jinej člověk, zase zpět do života. Jednoduše, těch 6 dní jsem jedl jen ovoce a zeleninu, tělo se tak pročistilo a vše odešlo, doteď to nechápu… ale důležitý je že to funguje! Vše jsem sepsal do dokumentu, pokud byste měl někdo zájem můžu vám to poslat na maila, stačí mě kontaktovat na lukasdenemarek1994 gmail.com
Odpovědět Napsal/a: jaja
Přidáno: 01.11.2015 21.49
Měla jsem jeden atak schizofrenie, a tak snad mohu poradit. Schizofrenie je většinou nedostatek serotoninu v mozku. Kupte si na internetu L-tryptophan a začněte s 50mg za den. L-tryptophan je přírodní prostředek a z něj si samo tělo vrobí ve dne serotonin- hormón štěstí, v noci melatonin na spaní. Po dlouhodobé aplikaci Zalasty a psychiatrické péči, která byla celkem na nic, úžasné jednoduché řešení . Serotonin Vás uvede do dobré nálady , je to hormón štěstí a tu si držte – hlas nebo hlasy to nemají šanci vyhrát, nebavte se s nima ani nediskutujte. Mějte pořád na paměti, že to dobře dopane, a dopadne to podle toho jak si budete přát. Dejte jen pozor na předávkování – serotoninový syndrom ( migréna ), Dávejte si tedy dávku aby byla po Vás OK. Nezapomeňte na vitamín B6 – kupte tedy na internetu Allegru confort – ta má B6 v sobě, a můžete si jí nakrájet jak budete potřebovat, páč nejni v tobolbce( ta se těžko dělí). Další prostředek Calmin, Modin, ale tam máte přesně určenou gramáž l-tryptophanu. Zdá se Vám to jednoduché, ano, a taky je. Budete mít mozek jako dřív bez prášků, rychlý, lehký a vše bude jako před tím. Mrkněte na Wikipedie serotonin. Přeju Vám brzké uzdravení
Odpovědět Napsal/a: Lenka
Přidáno: 08.11.2015 17.18
Doporučuji si přečíst knížku A.Dragomireckého Schizofrenie, její příčiny a léčba. Mnohé pochopíte a najdete cestu z této „nemoci“ bez Ziprexy, Haloperidolu, Fluanxolu, Rivotrilu ,Leponexu…
Odpovědět Napsal/a: mirek
Přidáno: 08.06.2016 00.08
dobrý den, jednou mi řekl psychiatr,že většina schizofrenikům má sklony páchat i opakovaně trestné činy.to je můj případ.jednou mi říká hlas dělej to a potom zase za měsíc nedělej to,ale policie vyslýchá schizofreniky jako normální zdravý lidi a myslí si,že si vymíšlí.a člověk neví co si má myslet. víte nějakou radu?