Nacházíte se: Úvodní stránka > Zdraví > Puchýře a jejich léčba
Sponzorované odkazy:
Puchýře jsou v dnešní době známé každému z nás. Ač nepatří mezi žádná závažná onemocnění, dokáží člověku znepříjemnit celé dny, dokonce i týdny. Nejrizikovější skupinu, sportovce, často donutí změnit obuv, radikálně omezit trénovaní, ba dokonce zrušit nebo vynechat důležité sportovní klání či závody. Mezi nejběžnější ložiska výskytu těchto boláčků se obvykle stávají chodidla. Slovo puchýř se objevilo již ve 14. století a vzniklo z francouzského “blostre”, které se tehdy užívalo spolu s nejhrozivější nemocí malomocenstvím.
Ke vzniku puchýřů nejčastěji vede tření či otisk, při kterém byla poškozena a bolestivým způsobem narušena vrchní vrstva kůže, která se po určité době oddělí od vrstvy bezprostředně pod ní. Prvním alarmujícím signálem je zarudnutá kůže a pocit pálení či svědění na místě předchozího tření. V případě, že dráždění postiženého ložiska přetrvává, prostor mezi oběma vrstvami se zaplní tekutinou a vytvoří se plastická ,,bublina'' neboli puchýř. Další příčinou může být teplo nebo nepřirozená chemická reakce.
Nejdůležitějším faktorem k zapříčinění vzniku otoků a puchýřů je vyvarovat se zmíněnému tření či nepřirozenému otisku. Nejvíce se puchýřům daří v novém obutí, které je neprochozené a mnohdy nepříliš přizpůsobené k dennímu nošení. V tomto případě se vyplatí investovat do gelových vložek či preventivně používat gelové náplasti. Ale boláky se mohou tvořit i v obuvi zdárně velice pohodlné, jako jsou například tenisky či sportovní obuv, a to kvůli špatným ponožkám, které obsahují velkou složku umělých vláken nebo jsou mokré či propocené. Vlhké prostředí je pro tvorbu puchýřů ideální. Další, odborníky doporučovanou metodou, je využití lékařské vazelíny, pomocí níž se natřou místa možného výskytu otoku, čímž se zabraní jejich následnému vzniku. K zamezení výskytu puchýřů na rukou slouží jakékoliv rukavice.
Aby mohl nastoupit proces hojení, tření musí být bezpodmínečně zamezeno. Většina puchýřů se začne hojit přirozenou cestou, tudíž nevyžadují odbornou lékařskou pomoc. Pod puchýřem se vytvoří nová kůže, tekutina se postupně absorbuje do pokožky a svrchní vrstva boláku se začne pomalu sušit a následně odlupovat. V případě, že dojde k hnisavé reakci, existuje zde více variant, jak puchýř léčit. Již naše prababičky preferovaly variantu ,,jehla a niť''. Tento způsob léčby zahrnuje pouze sterilizovanou a vyvařenou jehlu a čistou niť. Jehlou propíchneme hnisavý bolák a protáhneme jím niť, tu necháme z puchýře vyset, aby nasála onen hnis. Po pár hodinách niť opatrně vyjmeme, ránu vydezinfikujeme kysličníkem a zalepíme náplastí s polštářkem pro zamezení vzniku bakterií z nečistot. Další variantou může být pouhé propíchnutí ostrou jehlou a vytlačení hnisu do předem vydezinfikovaného kapesníčku. V případě, že puchýř extrémně napuchne a po delší dobu neobvykle až nesnesitelně bolí, lékař předepíše antibiotickou mast, která postiženou oblast náležitě, přibližně do týdne vyléčí.
Sponzorované odkazy:
Vylecit.cz
Přebírání textů z těchto stránek je bez svolení autora trestné.
CMS vytvořilo amedio.cz.