Úzkosti – Co vlastně znamenají a jejich léčba

Téměř každý z nás někdy zažil okamžik, kdy se cítil být sám a lidově řečeno v depresi. Ona je však deprese a deprese. Klasické ,,depky“, které se týkají většiny populace se projevují naštvaností, lítostivými stavy či pocitem samoty, všechny tyto nálady a stavy však mají své odůvodnění a jsou zcela normální. Pokud však trpíte nepřiměřeným strachem, pocity úzkosti či pocitem marnotratnosti a nechudí do života, aniž byste znali opodstatnění, zpravidla se jedná o určitý druh psychického rozpoložení, které ale není tak uplně v normě. Stavy úzkosti se u lidí vyskytují čím dál častěji, mnohdy si je totiž jedinec vyvolá a zapříčiní sám. Setkáte-li se s případem, kdy vaše známá vychovává tři děti, žije prakticky odděleně od přátel a rodiny a v jejím středobodu zájmu jsou právě její ratolesti, nemůžete se stavům úzkosti, které u ni propukli divit, v takovém případě mnohdy postačí jednoduchá změna prostředí či nějaké hobby. Existují však případy, kdy se s úzkostmi setkává relativně mladý a na pohled bezstarostný člověk, potom se opravdu jedná o psychickou poruchu, se kterou je vhodné navštívit odborníka.

Úzkosti se projevují nevysvětlitelným strachem, autor: homecaratche

Kognitivní úzkost

Nejenom deprese, ale i úzkosti mají své rozdělení a vlastní charakteristiku. Kognitivní složka zahrnuje očekávání neurčitého nebezpečí. Tento odborný výraz může působit tak trochu nicneříkajícím dojmem, avšak jeho vysvětlení je zcela prosté. Člověk, trpící kognitivní úzkostí se sice neobává konkrétních faktorů, kdežto žije v neustálé nejistotě a v permanentním strachu prakticky z čehokoliv.

Somatická úzkost

Somatická složka úzkosti je jakýmsi druhým typem složky kognitivní. Tělo jedinece trpícího touto nemocí se podvědomě připravuje na únik z nebezpečí, které by mohlo nastat. Toto tvrzení je poměrně obecné, pojďme si tedy uvést jednoduchý příklad. Osoba, trpící například panickým strachem z autonehod se při jízdě autem podvěomě připraví na srážku s jiným automobilem. Navenek se úzkost projeví bledostí pokožky, pocením, chvěním a rozšířením zornic. Jedinci se rapidně zvýší tlak, puls a začne se nepřiměřeně potit.

Léčba

Psychofarmakologie nabízí celou škálu léků, kterými můžeme nadbytečnou a chorobnou úzkost potlačit či odstranit. Krátkodobou úzkost můžete zvládnout některými benzodiazepinovými anxiolytiky, blokátory úzkosti jako jsou například Neurol, Xanax, Lexaurin, Rivotril, Diazepam, Oxazepam a další. Lepší volbou k odstranění i úzkosti dlouhodobé jsou různá antidepresiva.

Stavy úzkosti jsou psychickou poruchou, autor: randall moole