Kvasinky – význam a využití

Kvasinky jsou jednobuněčné organismy houbovitého charakteru, množí se nepohlavně dělením, neboli pučením. Kvasinky jsou hojně využívány v potravinářství a biotechnologiích, například při výrobě piva, vína a nebo dokonce chleba, i když jsou pro tato odvětví velice prospěšná, v lidském organismu dokáží napáchat opravdovou paseku a to v podobě nemoci Candida Albicans, jenž se projevuje bujením těchto kvasinek.

Trocha historie

Poprvé o výzkum kvasinek jako takových projevil zájem vědec Anton van Leeuwenhoek, který popsal ve svých dopisech Královské společnosti v Londýně výsledky pozorování malých kuliček v pivě pomocí primitivního mikroskopu. O několik let později, přesně roku 1837 Theodor Schwann popřel účast kyslíku při kvasném procesu a popsal v kvasící tekutině se rozmnožující kvasinky, které označil za „cukernou houbu“. I když jsou kvasinky známé stovky, ne li tisíce let, jejich přesná identifikace a popis využití byl detailně propracován až roku 1996.

Kvasinky jsou mikroorganismy, autor: franciselaborator

Význam a využití

Již samotný název napovídá, že kvasinky jsou ideálním kandidátem k zahájení procesu kvašení. Vědci objevili, že již v době neolitické se pravěcí lidé zabývali výrobou nádob na víno, museli tedy o kvašení jako takovém mít ponětí. Oficiálně se kvasinky začali využívat až v 19. století, kdy byly ,,zneužity“ k výrobě piva, pro které je kvašení nezbytné. Dnes jsou kvasinky běžně využívány v potravinářském průmyslu k přípravě pečiva, ale také v mléčných produktech. V krmivařském průmyslu nabývají význam krmné směsi z kvasnic. Doposud jsou poměrně málo využívány pro potravinářské účely jako zdroj bílkovin a jiných biologicky cenných látek. Mají bohatý obsah dobře stravitelných bílkovin, cukrů a zejména komplexu vitamínu B, což platí zvláště pro pivovarské kvasinky, ty se využívají i při léčbě nervových onemocnění, při zánětlivých kožních chorobách, při poruchách zažívacího traktu a jaterních chorobách.

Chléb a pečivo je taktéž vyrobeno za pomocí kvasinek, autor: pekarnytanvald

Některé kvasinky, např. z rodů Saccharomyces, Kloeckera, Torulopsis způsobují kvašení alkoholové, octové, mléčné, máselné a propionové. Rozdělují se podle rozložení kvasinkové kultury a vývinu plynu na svrchní a spodní. Málo kdo slyšel o kvasince Saccharomyces cerevisiae, která je ezbytná při vaření piva, výrobě vína, pečení chleba a podobně. V potravinářství je používána zejména k obohacování krmných směsí vzhledem ke značnému obsahu karotenoidů které je schopna produkovat i ve stresových podmínkách.

K výrobě piva je zapotřebí kvašení, autor: mecsner